Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2195/2025, ze dne 20. 11. 2025:
Sporností aktiv nebo pasiv pozůstalosti ve smyslu ustanovení § 172 odst. 2 věta druhá a § 173 věta druhá z. ř. s. (ve vztahu k předchozí právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 ve smyslu ustanovení § 175k odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) se rozumí rozdílná (rozporná) tvrzení účastníků řízení o skutečnostech, které jsou rozhodné pro posouzení (právní závěr), zda věc nebo jiná majetková hodnota, popřípadě dluh patřily zůstaviteli. Jsou-li údaje účastníků shodné nebo liší-li se jen v okolnostech, které nejsou pro právní hodnocení významné, nejde o spor o aktiva nebo pasiva pozůstalosti. Toliko v případě, že účastníci mají jen rozdílný právní názor na otázku, zda věc nebo jiná majetková hodnota, popřípadě dluh, patřily zůstaviteli, nemůže se pozůstalostní soud omezit na „zjištění spornosti“; na základě svého právního posouzení musí rozhodnout, zda patří nebo nepatří do pozůstalosti. Posledně zmíněný postup je možný ale jen tam, kde jsou všechna skutková tvrzení nesporná a činnost soudního komisaře se má koncentrovat pouze k právní kvalifikaci mezi účastníky nesporných skutkových zjištění. V rozsahu těchto dovolacích námitek proto nejsou dovolání A. K. a J. D. K. způsobilá zpochybnit správnost závěru, k němuž odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) v projednávané věci dospěl, tedy že mezi účastnicemi řízení v projednávané věci vznikl spor o skutkových okolnostech stran majetku zůstavitele, v důsledku kterého se k tzv. spornému majetku nemá dle ustanovení § 172 odst. 2 věta druhá z. ř. s. přihlížet.
Zbývá dodat, že s ohledem na jednoznačnou dikci ustanovení § 172 odst. 2 věta druhá z. ř. s., podle něhož „neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží“ a k výše nastíněným závěrům o tom, že v pozůstalostním řízení nelze řešit skutkové spory týkající se aktiv a pasiv pozůstalosti, není pro věc ani rozhodující, odporují-li tvrzení účastnice 1) také zápisům ve veřejných seznamech a rejstřících, jak ve svém dovolání namítá A. K., neboť i když § 980 odst. 2 věta první o. z. zakládá vyvratitelnou domněnku správnosti údajů zapsaných ve veřejném seznamu o tom, že zapsaný (tzv. „knihovní“) stav ve veřejném seznamu odpovídá skutečnému stavu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2021, sp. zn. 24 Cdo 146/2021), pak její existence sama o sobě nijak nevylučuje, aby v průběhu pozůstalostního řízení některý z účastníků zpochybnil v katastrálním operátu zapsané vlastnické právo zůstavitele (případně jeho manžela), přičemž je-li takové zpochybnění založeno na odlišných skutkových tvrzeních, nemůže vzniklou spornost odstraňovat soudní komisař v průběhu pozůstalostního řízení, nýbrž postupuje tak, že ke spornému aktivu či pasivu pozůstalosti podle § 172 odst. 2 věta druhá z. ř. s. (příp. § 173 věta druhá z. ř. s.) nepřihlédne (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. 24 Cdo 1887/2024).
Z uvedeného je proto zřejmé, že odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) postupoval správně, pokud z důvodu sporných okolností doprovázejících odchylná tvrzení účastnic řízení jednak ohledně majetku zůstavitele, ke kterému manželka zůstavitele uplatňuje své vlastnické právo v rozsahu ½, jakož i v případě ¼ domu č.p. XY v části obce XY, jenž byl zapsán v katastru nemovitostí jako součást pozemku parcely č. XY v k. ú. XY, v tomto pozůstalostním řízení nepřihlížel, když spornost o skutkových okolnostech mezi účastnicemi řízení se v projednávaném případě týká zejména (společného) podnikání zůstavitele a jeho manželky, toho, co náleželo do rozhodnutím soudu zrušeného BSM zůstavitele a jeho manželky, došlo-li k vypořádání zrušeného BSM na základě tzv. domněnky vypořádání BSM, a toho, co následně (po zrušení BSM) náleželo do výlučného vlastnictví zůstavitele (či jeho manželky) a co do jejich podílového spoluvlastnictví, a v souvislosti s tím, z jakých prostředků (tj. zda z výlučných prostředků zůstavitele) byl předmětný majetek zařazený do aktiv pozůstalosti nabýván a zda byl nabýván do výlučného vlastnictví zůstavitele či na základě projevené vůle do podílového spoluvlastnictví zůstavitele a jeho manželky.