Rozsudek Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. 4 C 2/2022, ze dne 16. 12. 2022:
Pokud vyděděný nepominutelný dědic uzná pravost listiny, jako v tomto případě, může namítat platnost vydědění s ohledem na naplnění důvodů vydědění. Takovou námitkou se domáhá práva na povinný díl, protože se mu nemůže dostat dědického podílu. V důsledku uplatnění práva na povinný díl se nepominutelný dědic stane účastníkem řízení podle § 113 zákona č. 292/2013 Sbírky, avšak jeho právo je sporné a spor o povinný díl není příslušný řešit soud v řízení o pozůstalosti. Také v tomto případě je proto nutno účast nepominutelného dědice v pozůstalostním řízení ukončit podle § 7 odstavec 2 zákona č. 292/2013 Sbírky a v usnesení ho poučit, že má možnost se svého povinného dílu domáhat pořadem práva.
V této souvislosti je potřebné se také zabývat otázkou, zda má být nepominutelný dědic, který popírá důvody vydědění, ale zároveň nenapadá platnost pořízení pro případ smrti, pozůstalostním soudem odkázán k podání žaloby. Na tuto otázku odpověděl Nejvyšší soud v souladu s novějšími publikovanými závěry jednoznačně tak, že oproti občanskému zákoníku č. 40/1964 Sbírky již v nové právní úpravě nepominutelný dědic nemá právo na dědický podíl z pozůstalosti, nýbrž jenom na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu a není-li mu tedy dědický podíl zanechán zůstavitelem, stává se pouhým věřitelem dědiců a nesvědčí mu dědické právo po zůstaviteli. Nemůže se tedy jednat o spor o dědické právo, jehož řešení upravují § 1673 odstavec 2 zákona č. 89/2012 Sbírky a § 170 zákona č. 292/2013 Sbírky. Je proto chybou, odkáže-li soud k podání žaloby o určení, že je dědicem, vyděděného nepominutelného dědice, který brojí proti důvodům svého vydědění, aniž napadá platnost vydědění (závěti). Žaloba takového nepominutelného dědice proti dědicům by neobstála ani jako obecná určovací žaloba podle § 80 zákona č. 99/1963 Sbírky, neboť nepominutelnému dědici chybí na určení jeho postavení v řízení o pozůstalosti naléhavý právní zájem. Nejvyšší soud dále dovodil, že nepominutelný dědic, není-li povinný díl uspokojen v pozůstalostním řízení, se má domáhat jeho uspokojení žalobou na plnění o zaplacení peněžité částky rovnající se jeho povinnému dílu. Soud se ve sporném řízení o takové žalobě bude zabývat jako předběžnou otázkou, zda byl nepominutelný dědic vyděděn po právu či nikoliv.
Shrnutí celého znamená, že účast vyděděného nepominutelného dědice v pozůstalostním řízení bude ukončena poté, co uzná pravost a platnost závěti aniž by byl soudním komisařem odkazován k podání jakékoliv žaloby. Vyděděnému nepominutelnému dědici však zůstane zachována možnost podat žalobu o zaplacení peněžité částky odpovídající hodnotě jeho povinného dílu, ve které bude nést důkazní břemeno o tom, že jeho povinný díl odpovídá svou hodnotou právě žalované částce nebo částce vyšší.