Rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 6 C 37/2019, ze dne 22. 6. 2021:
Ve věci bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně žila řádným životem. Vždy byla v zaměstnání. Řádně se starala o děti jak své, tak v pěstounské péči. V době, kdy byla pořízena listina o vydědění, již byla pěstounkou, jak vyplývá ze shora citovaného opatrovnického spisu vedeného Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou. Nemůže tedy obstát další důvod vydědění podle § 469a) odstavec 1 písmeno d), když nebylo prokázáno, že by žalobkyně trvale vedla nezřízený život. Nelze přisvědčit tvrzení žalovaných o tom, že pokud žalobkyně měla dluhy a byly na její osobu vedeny exekuce, znamená to, že nevedla řádný život. Ve věci bylo prokázáno, že měla dluhy, byly na její osobu vedeny exekuce, které se však snažila řešit. Své závazky vyřešila v průběhu insolvenčního řízení oddlužením. Ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně nadměrně požívala alkohol. Předpokladem úspěšného uplatnění práva zůstavitele na vydědění je jen takové chování, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů a to porušení značné intenzity nebo porušování soustavné. Chování žalobkyně takové znaky nenaplňovalo.