Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3128/2022, ze dne 20. 12. 2022:
K závěru o neplatnosti právního úkonu (závěti) učiněného v duševní poruše přitom není třeba, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly zcela vymizelé, ale postačí, byly-li podstatně sníženy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5331/2016; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2224/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2022, sp. zn. 24 Cdo 1056/2022). Rovněž není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak (a to ani za stávající obdobné hmotněprávní úpravy neplatnosti právního jednání dle ust. § 581 o. z.).