Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3942/2014, ze dne 22. 6. 2016:
Nedošlo-li ke konvokaci věřitelů podle ustanovení § 175n o. s. ř., ani k dohodě mezi dědicem a věřiteli o přenechání dědictví k úhradě dluhů ve smyslu § 471 odst. 1 obč. zák. a nebyla ani nařízena likvidace dědictví, řídí se povinnost dědice uhradit dluhy zůstavitele (do výše ceny nabytého dědictví) ustanoveními občanského soudního řádu o likvidaci dědictví (§ 175t až § 175v o. s. ř.). Dědic si nemůže vybrat, kterého z věřitelů uspokojí. Jestliže proti němu více věřitelů uplatňuje své pohledávky, které nemohou být uspokojeny zcela, neboť jejich celková výše přesahuje cenu nabytého dědictví, uspokojí se podle zásad stanovených v § 175v odst. 2 a 3 o. s. ř.; patří-li pohledávky do stejné skupiny, uspokojí se poměrně (srov. rozsudky ze dne 26. června 2007, sp. zn. 33 Odo 346/2005 a ze dne 22. září 2010, sp. zn. 32 Cdo 1828/2009).
