Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 7 C 387/2015, ze dne 31. 3. 2021:
Soud hodnotil důkazy, které převzal z řízení vedeném pod sp. zn. 6 C 39/2014, a to každý zvlášť jakož i v jejich souhrnu dle ust. § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že zůstavitelka byla schopná se dne [datum] osobně dostavit do kanceláře [anonymizováno][příjmení] za účelem pořízení závěti, ve které vyjádřila svobodnou vůli, na základě které povolala jako dědice svého majetku pro případ smrti žalované 1) a 2). Skutečnost, že na závěti je vlastní podpis zůstavitelky a závěť samotná – listina – nenasvědčuje manipulaci s textem závěti po technické stránce, bylo prokázáno znaleckými posudky z oboru písmoznalectví [anonymizováno][jméno][příjmení] a znaleckým posudkem vč. jeho výslechu [anonymizováno][jméno][příjmení], obor kriminalistika, technické zkoumání listin. Soud vycházel z výpovědí slyšených svědků, které považuje za věrohodné, neboť na projednávané věci nemají osobní zájem. Při jednání soud k důkazu přečetl výpovědi [titul], [titul] a [anonymizováno], avšak při zjišťování skutkového stavu vycházel z výpovědí svědků na výsledku řízení nemajících zájem., znaleckých posudků a lékařských zpráv. Z jejich výpovědí / viz. výpovědi [anonymizováno][příjmení], [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že o zůstavitelku se staral 1) žalovaný, zajišťoval její potřeby, a to velmi dobře, a jako výraz díku zůstavitelka měla zájem, aby získal nemovitost v [část obce], což také v předmětné závěti bylo vyjádřeno, jakož i v závětích z období předchozího ([datum]). Soud pak zaměřil pozornost především na tvrzení žalobkyně ohledně imobility zůstavitelky, kdy z výpovědi svědků vyplývá, že k chůzi používala francouzské hole, popř. jednu hůl (svědek [anonymizováno][příjmení], [anonymizováno]. [příjmení]). Pokud zůstavitelka v řízení vedeném pod sp. zn. 4 C 285/2008 byla dne [datum rozhodnutí], tedy řádově 3/4 roku přede dnem, kdy předmětná závěť měla být pořízena, vyslechnuta v místě bydliště, tak je třeba vzít v úvahu, že mezi jejím stavem v době výslechu soudem a stavem v době pořizování závěti uplynula delší doba, během které došlo nepochybně ke zlepšení zdravotního stavu zůstavitelky po zlomenině ruky, takže soud nepovažuje za nemožné, že se dne [datum] dostavila za pomoci jiné osoby, žalovaného 1), do kanceláře [anonymizováno][příjmení], ač bylo třeba, aby překonala vzdálenost s několika schody.
Žalobkyně původně tvrdila, že kancelář se nachází v [anonymizováno] patře budovy, což vyvracel zástupce žalovaného 1) s tím, že se nachází v [anonymizováno] patře, což žalobkyně už dále nesporovala a připustila. Tvrzení žalobkyně o nemožnosti zůstavitelky dostavit se a vyjít schody do kanceláře [anonymizováno][příjmení] k podpisu sporné závěti bylo podpořeno pouze znaleckým posudkem a výpovědí [anonymizováno][příjmení], který vycházel ze zdravotní dokumentace se závěrem, že zdravotní problémy zůstavitelky z hlediska pohybu byly natolik intenzivní, že zůstavitelka dle jeho mínění byla schopná pouze ležet nebo sedět a navíc po zlomenině levého zápěstí s postižením palcového kloubu nemohla k chůzi používat francouzské hole, které vlastně nemohla uchopit. Uvedené však nemá podporu v ostatním dokazování, kdy z výpovědí svědků vyplynulo, že zůstavitelka byla schopna se pohybovat s používáním francouzských holí, které také k chůzi používala Nelze proto dojít k závěru, že zůstavitelka byla nepohyblivá, jak předpokládal [titul] K zjištění, že se pohybovala na vozíku (viz [anonymizováno][příjmení]) soud uvádí, že pohyb na vozíku vylučuje, že pacient se nemůže vůbec pohybovat, nelze s tím souhlasit, to slouží k lepší manipulaci s pacientem v tom kterém zařízení a nevylučuje, že jinak se pacient pohybuje buď s holemi anebo obtížně bez jakýchkoli pomůcek. To, že zůstavitelka při chůzi používala francouzské hole, vyplývá i z výpovědi svědků [příjmení][příjmení] a [anonymizováno][příjmení], kteří ji viděli o berlích chodit i do schodů, ač s podporou žalovaného 1). K tvrzení žalobkyně, což vyplývá i z výpovědi svědkyně [příjmení], že zůstavitelka nechodila na WC, ale používala kbelík v pokoji umístěný, soud uvádí, že tento způsob nepochybně zůstavitelce„ usnadňoval život„ ,ale neprokazuje to, že na WC ve svém bytě nebyla schopna vůbec dojít.
Soud proto uzavřel, že závěť zůstavitelky ze dne [datum], kterou učinila ve prospěch žalovaných 1), 2), je projevem její svobodné vůle, neboť neshledal důvody, které by tento závěr vyvracely.
Ve věci rozhodl za použití ust. § 476 a § 476b zákona č. 40/1964 Sb., upravujících náležitosti pořízení závěti a nebyly shledány důvody pro neplatnost posuzované závěti, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.