Pronájem nemovitosti v průběhu pozůstalostního řízení překračuje obvyklou správu a je třeba k tomu souhlas soudu

Rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 137/2024, ze dne 27. 3. 2025: Co se týče požadavku žalobce, aby mu žalovaná zaplatila polovinu toho, co by činilo tržní nájemné za pronajmutí předmětného bytu za výše uvedené (žalované) období, pak ani zde odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, neshledal, že by žalovaná měla […]

Úřednice obecního úřadu ověřující podpis svědků allografní závěti jako svědek závěti

Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 29 Co 222/2025, ze dne 2. 10. 2025: Odvolací soud se na prvním místě zabýval otázkou, zda lze úřednici Obecního úřadu [adresa] [jméno FO], jež podle provedeného dokazování byla přítomna podpisu závěti (jak zůstavitelkou, tak povolanými svědkyněmi), považovat rovněž za svědkyni závěti ve smyslu uvedených ustanovení občanského zákoníku. […]

Vázanost nepominutelného dědice rozhodnutím notáře o obvyklé ceně majetku ve sporném řízení o zaplacení povinného dílu

Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 70 CO 421/2021, ze dne 13. 1. 2022: Soud prvního stupně sice s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 4392/2017 při svém rozhodování správně dovodil postavení žalobců v pozici nepominutelných dědiců jako věřitelů- dědiců se sporným právem na povinný díl, nicméně dále nerespektoval specifika tohoto vztahu. […]

Důvod vydědění existoval v době pořízení prohlášení o vydědění, ale v době úmrtí již neexistuje

Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 55 Co 335/2024, ze dne 8. 1. 2025: Pokud důvod vydědění existoval v době pořízení prohlášení o vydědění, ale v době úmrtí již neexistuje, popřípadě zůstavitel nepominutelnému dědici jeho čin dokonce později odpustil, nemá toto vliv na platnost vydědění, neboť vydědění lze zrušit pouze zákonem vymezeným způsobem (§ […]

Neplatné vydědění, když se zůstavitel nezajímá o své dítě od narození, rozvede se a tento nezájem se nepokusí napravit v dospělosti potomka

Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 206/2025, ze dne 2. 10. 2025: Podle § 1646 odst. 1 písm. b) o. z., ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, nebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, […]

Dědická nezpůsobilost v podobě nevrácení peněžních prostředků zůstaviteli

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2432/2025, ze dne 10. 12. 2025: V dovolání žalovaný 1) namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, zejména od rozsudku ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2967/2021, v němž byl vyjádřen závěr, že pro naplnění dědické nezpůsobilosti není nutné trestní […]

Podání žaloby správcem dědictví jakožto úkon nepřekračující rámec obvyklého hospodaření

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2455/2025, ze dne 9. 12. 2025: Předmětem řešené právní otázky v tomto řízení není hmotněprávní úkon, který by učinila žalobkyně jako správkyně dědictví, ale úkon procesní – podání žaloby. Za těchto okolností je na místě závěr, že podání žaloby představuje úkon – také s přihlédnutím k možnému promlčení […]

Pokus podvodu v dědickém řízení

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 112/2025, ze dne 5. 3. 2025: O pokus trestného činu podvodu podle § 21 odst. 1 a § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku jde, jestliže pachatel pro realizaci svého podvodného úmyslu obohatit se vědomě jako fiktivní věřitel přihlásil do dědického řízení neexistující pohledávky, které […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek