Vedle klasických dluhů může zůstavitel v závěti zřídit i takzvané odkazy – tedy nařídit, aby konkrétní osobě (odkazovníkovi) byla z pozůstalosti vydána určitá věc nebo částka, aniž by se tato osoba stala dědicem. Jaký je vztah mezi povinností hradit dluhy zůstavitele a povinností splnit tyto odkazy?
Odkazovník není věřitel zůstavitele
Ačkoliv se na první pohled může zdát, že odkazovník je v podobném postavení jako běžný pozůstalostní věřitel, není tomu tak. Odkaz totiž nevzniká jako dluh za života zůstavitele, který by na dědice přecházel jako na jeho právního nástupce – jde o zůstavitelovo pořízení pro případ smrti, kterým vydává část svého majetku ve prospěch konkrétní osoby. Odkazovník je tak spíše jakýmsi singulárním právním nástupcem zůstavitele, podobně jako dědic, avšak bez toho, aby na něj přešla i odpovědnost za dluhy pozůstalosti.
Standardní dluhy mají před odkazy přednost
Klíčové pravidlo zní: skutečné pozůstalostní dluhy mají před splněním odkazů vždy přednost. Odkazy se plní teprve z čisté hodnoty pozůstalosti, tedy až po odečtení dluhů zůstavitele. Toto pravidlo se ovšem uplatní jen u dědiců, kterým svědčí výhrada soupisu pozůstalosti.
Neomezeně odpovídající dědicové musí splnit odkazy bez omezení
Naproti tomu dědic, který výhradu soupisu neuplatnil a odpovídá za dluhy zůstavitele neomezeně, je povinen splnit i zůstavitelovy odkazy bez jakéhokoli omezení – tedy i kdyby hodnota odkazů společně s dluhy přesahovala hodnotu toho, co skutečně zdědil. Je to další z řady důsledků, které ukazují, jak zásadní rozdíl mezi oběma režimy odpovědnosti uplatnění výhrady soupisu představuje.
Co je falcidiánská kvarta
Zajímavým a v laické veřejnosti málo známým institutem je takzvaná falcidiánská kvarta podle § 1598 občanského zákoníku – historický nástroj sahající až do římského práva, který dědici umožňuje domáhat se poměrného zkrácení odkazů, pokud by jejich splnění nadměrně zatěžovalo dědictví. Smysl tohoto pravidla spočívá v tom, že dědic jako univerzální právní nástupce zůstavitele by měl mít vůči odkazovníkům silnější postavení, a neměl by být nucen vydat prakticky celé dědictví jen proto, že mu zůstavitel v závěti nařídil splnit příliš rozsáhlé odkazy. Právo domáhat se zkrácení odkazů podle tohoto ustanovení přitom náleží všem dědicům bez ohledu na to, zda uplatnili výhradu soupisu pozůstalosti, nebo ne.
Praktický příklad
Zůstavitel v závěti odkázal vzdálenému příteli sbírku obrazů v hodnotě jednoho milionu korun, přičemž zbylý majetek v hodnotě osmi set tisíc korun měl připadnout jeho synovi jako jedinému dědici. Pokud syn výhradu soupisu neuplatní, bude povinen odkaz splnit v plné výši bez ohledu na to, že hodnota odkazu převyšuje hodnotu celého zbylého dědictví. Pokud by výhradu soupisu uplatnil, mohl by se s odkazem na falcidiánskou kvartu domáhat poměrného zkrácení odkazu tak, aby mu z dědictví zůstala alespoň jeho zákonem chráněná část.
Naše doporučení
Otázka vzájemného vztahu mezi dluhy, odkazy a nárokem na zkrácení odkazů podle falcidiánské kvarty patří mezi složitější kapitoly dědického práva, u kterých se navíc odborná literatura v některých detailech rozchází. Pokud jste v závěti povinni splnit odkaz, který se Vám zdá nepřiměřeně vysoký ve vztahu k tomu, co jste sami zdědili, je vhodné nechat si možnost domáhat se zkrácení odkazu odborně posoudit.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
