Zatímco první čtyři důvody vydědění fungují jako sankce za nevhodné chování potomka vůči zůstaviteli, pátý důvod upravený samostatně v § 1647 občanského zákoníku má úplně jinou povahu. Historicky se mu říká exheredatio bona mente facta – vydědění v dobrém úmyslu. Nejde totiž o trest, ale o ochranné opatření ve prospěch dalších generací rodiny.
O co jde
Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že hrozí obava, že by pro jeho vlastní potomky (tedy pro vnoučata zůstavitele) nezůstal zachován žádný majetek. Podstatou tohoto ustanovení není potrestat potomka za jeho životní styl, ale ochránit rodinný majetek před tím, aby byl prohýřen dříve, než se dostane k dalším generacím.
Klíčová zvláštnost: povinný díl musí jít dětem vyděděného
Na rozdíl od ostatních důvodů vydědění zde zákon stanoví jedinou přípustnou variantu – povinný díl vyděděného marnotratníka nebo dlužníka musí zůstavitel zůstavit přímo jeho dětem, případně, pokud je nemá, jejich potomkům. Pokud zůstavitel pouze vydědí zadluženého potomka, ale zapomene pořídit závěť, ve které by povinný díl zůstavil jeho dětem, nastane dědění podle zákonné posloupnosti a potomci vyděděného nastoupí na jeho místo právem reprezentace. Pokud naopak vyděděný potomek žádné děti nemá, nelze jej pro tento důvod platně vydědit vůbec – v takovém případě přichází v úvahu jedině vydědění pro trvalé vedení nezřízeného života.
Jak se posuzuje marnotratnost
Marnotratnost se hodnotí především subjektivně, tedy s ohledem na konkrétní majetkové poměry daného potomka. Co je u jednoho marnotratností, může být u jiného, majetnějšího člověka běžným standardem spotřeby. Podle staršího, ale stále citovaného rakouského judikátu (Gl. U. 12.990) přitom není nutné, aby potomek už skutečně velkou část majetku utratil – postačí, že se dlouhodobě chová způsobem, o jehož marnotratné povaze nelze pochybovat.
Jak se posuzuje zadluženost
U zadlužení se naopak přihlíží jak k objektivním, tak k subjektivním okolnostem – rozhodující je, jak zadlužení reálně ohrožuje zachování povinného dílu pro potomky. Pokud je nepominutelný dědic zadlužen kvůli hypotéce, kterou ale řádně splácí, nejspíš půjde o situaci, která povinný díl neohrožuje. Totéž platí, pokud se dostal do insolvenčního řízení, ale své dluhy v jeho rámci řádně hradí. Naopak typickým příkladem naplnění tohoto důvodu bude zadlužení vzniklé z hazardu, rizikového podnikání bez rozvahy nebo z trestné činnosti.
Kdy se posuzuje – zvláštní pravidlo
Na rozdíl od ostatních čtyř důvodů vydědění, u kterých může důvod v mezidobí i zaniknout a přesto k vydědění dojde (pokud jej zůstavitel formálně nezruší), u zadluženosti a marnotratnosti panuje v odborné literatuře shoda, že vzhledem k jeho ochrannému účelu je vhodnější posuzovat tento důvod výhradně ke dni smrti zůstavitele. Pokud se tedy potomek mezitím ze svých dluhů dostal a jeho majetkové poměry se stabilizovaly, ochranný účel vydědění by odpadl.
Praktický příklad
Podnikatel má syna, který opakovaně investuje rodinné peníze do vysoce rizikových projektů a v posledních letech se dostal do desítek exekucí, které nesplácí. Podnikatel se obává, že pokud synovi zůstaví majetek přímo, během několika let jej prohospodaří, a jeho vlastní vnoučata tak přijdou o rodinné dědictví. Právě pro tento případ zákon nabízí řešení: vydědit syna, ale zajistit, aby povinný díl připadl přímo jeho dětem – tedy podnikatelovým vnoučatům.
Naše doporučení
Sepsání prohlášení o vydědění podle § 1647 vyžaduje současně promyšlenou závěť, která zohlední i majetkové poměry a počet potomků vyděděného. Právě zde se vyplatí nechat si celou pozůstalostní strategii nastavit s odborníkem, protože formální chyba – tedy opomenutí zajistit povinný díl dětem vyděděného – může vést k tomu, že se výsledek zcela mine s úmyslem zůstavitele.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
