I dědic, který výhradu soupisu řádně uplatnil, se může ocitnout v situaci, kdy dluhy zůstavitele převyšují hodnotu toho, co po něm zdědil. Jak se v takovém případě věřitelé uspokojují a jaké chyby by dědic neměl udělat?
Základ výpočtu: obvyklá cena ke dni smrti zůstavitele
Cena nabytého dědictví, která u dědice s výhradou soupisu určuje strop jeho odpovědnosti, se odvíjí od majetku zařazeného do aktiv pozůstalosti na základě výsledků řízení o pozůstalosti (předběžného šetření, soupisu, seznamu majetku či společného prohlášení dědiců) a jeho ocenění ke dni smrti zůstavitele. Pokud později vyjde najevo další, dosud neznámý majetek, nebo se prokáže nesprávné ocenění, cena nabytého dědictví se v samostatném řízení odpovídajícím způsobem upraví – ať už ve prospěch dědice, nebo v jeho neprospěch.
Zásada rovného zacházení mezi věřiteli téže skupiny
Pokud cena nabytého dědictví nestačí k plnému uspokojení všech dluhů zůstavitele, dědic si nemůže sám vybrat, které věřitele uspokojí a které odmítne. Zákon (§ 1713 ve spojení s § 273 zákona o zvláštních řízeních soudních) stanoví, že dědic musí postupovat podle přesně vymezených skupin pohledávek – nejprve musí uhradit náklady pohřbu, poté odměnu a náhradu nákladů osob spravujících pozůstalost, dále výživné, a teprve nakonec ostatní dluhy. Pokud majetek nestačí na uspokojení všech pohledávek v rámci jedné skupiny, hradí se tyto pohledávky poměrně. Pokud by dědic tento zákonný postup nedodržel a některé věřitele „zvýhodnil“ na úkor jiných, je povinen poškozeným věřitelům doplatit tolik, kolik by jinak obdrželi při dodržení správného pořadí – a to klidně i nad rámec ceny nabytého dědictví.
Konvokace věřitelů
Zákon dále umožňuje, aby na návrh dědice s výhradou soupisu (nebo správce pozůstalosti) byla vyhlášena takzvaná konvokace věřitelů – výzva, aby se věřitelé zůstavitele ve stanovené lhůtě u soudu přihlásili se svými pohledávkami. Po jejím provedení se rozlišují věřitelé, kteří se řádně přihlásili (nebo se za přihlášené považují, což platí zejména u věřitelů, o kterých dědic věděl, a u věřitelů zajištěných pohledávek), a ostatní věřitelé. Nejprve musí být v rámci jednotlivých skupin uspokojeni přihlášení věřitelé; ostatním lze plnit až tehdy, když jsou přihlášení věřitelé uspokojeni v plném rozsahu.
Praktický dopad pro dědice
Z uvedeného vyplývá jasné praktické poučení: dědic, kterému svědčí výhrada soupisu a který zjistí, že zůstavitel zanechal více věřitelů, než na kolik stačí hodnota zděděného majetku, by se měl vyvarovat toho, aby jednoho z věřitelů uhradil „mimo pořadí“ jen proto, že se ozval jako první nebo je nejvíc naléhavý. Takový postup může vést k tomu, že dědic bude muset zbývajícím, správně řazeným věřitelům doplatit částku, kterou by jinak vůbec platit nemusel.
Naše doporučení
Pokud se jako dědic ocitnete v situaci, kdy dluhy zůstavitele přesahují hodnotu zděděného majetku a věřitelů je více, doporučujeme postup uspokojování věřitelů předem konzultovat s advokátem. Správné dodržení zákonného pořadí a poměrného rozvržení mezi věřiteli téže skupiny je jediným způsobem, jak se spolehlivě ubránit dodatečným nárokům věřitelů, kteří by se cítili neprávem opomenuti.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
