Většina dědických sporů se týká toho, kdo z příbuzných dostane jaký podíl. Existuje ale i opačná situace, o které se mluví mnohem méně: co když dědictví nechce nebo nemůže nikdo? Odpověď dává § 1634 občanského zákoníku, který upravuje institut zvaný odúmrť – tedy okamžik, kdy majetek zemřelého připadá státu. V naší advokátní kanceláři se s tímto tématem setkáváme především u klientů, kteří chtějí mít jistotu, že jejich majetek po smrti nezůstane bez pána – respektive neskončí právě u státu.
Kdy k odúmrti dochází
Zákon stanoví jedinou, ale poměrně přísnou podmínku: dědictví připadne státu teprve tehdy, pokud ho nedědí žádný dědic – a to ani na základě závěti či dědické smlouvy, ani podle zákonné dědické posloupnosti, ani formou tzv. odkazu (pokud zůstavitel v pořízení pro případ smrti odkázal konkrétní věc určité osobě, aniž by ji učinil dědicem). Teprve když žádná z těchto možností nepřipadá v úvahu, nastupuje stát jako úplně poslední možný nabyvatel.
Zákonná dědická posloupnost přitom prochází celkem šesti třídami – od dětí a manžela přes rodiče a sourozence až po prarodiče, praprarodiče a nakonec i tak vzdálené příbuzné, jako jsou prasynovci, praneteře, strýcové, tety, bratranci a sestřenice. Teprve pokud by nedědil vůbec nikdo z tohoto širokého okruhu osob, přichází na řadu odúmrť.
Co přesně znamená „nedědí žádný dědic“
Tato formulace zahrnuje víc situací, než by se na první pohled zdálo. Nejde jen o případ, kdy zůstavitel skutečně žádné příbuzné neměl. Ke stejnému výsledku vede i situace, kdy:
- se potenciální dědicové ještě za života zůstavitele smluvně zřekli svého dědického práva,
- byli dědicky nezpůsobilí nebo byli vyděděni,
- zůstavitel o nich v závěti výslovně prohlásil, že dědictví nabýt nemají (tzv. negativní závěť),
- dědictví sami odmítli.
Odúmrť se přitom nemusí týkat celé pozůstalosti – pokud zůstavitel sepsal závěť jen o části svého majetku a o zbytku nepořídil, může připadnout státu i jen tato neupravená část, zatímco o zbytku rozhodla platně sepsaná závěť.
Stát jako „zákonný dědic“ – ale s výjimkami
Možná překvapivě, moderní pojetí odúmrti v českém právu už není chápáno jako výraz státní svrchovanosti (tedy jako právo panovníka zabrat majetek bez pána), ale jako skutečný dědickoprávní nárok – na stát se ze zákona hledí, jako by byl zákonným dědicem. Tento přístup, inspirovaný například německou, španělskou nebo italskou úpravou, má dvě praktické výhody: umožňuje jednodušší aplikaci pravidel mezinárodního práva soukromého při dědění s cizím prvkem a dává státu obdobná práva a povinnosti jako běžnému dědici.
Zákon nicméně stanoví dvě zásadní odchylky od postavení běžného dědice:
- Stát nemůže dědictví odmítnout. Zatímco běžný dědic si může vybrat, zda dědictví přijme, u státu to zákon vylučuje – jinak by mohl vzniknout majetek zcela bez vlastníka, což by bylo z právního i praktického hlediska problematické.
- Stát nemá právo na odkaz zanechaný zákonným dědicům. Pokud zůstavitel v závěti určil dědice, ale zároveň stanovil, že určitou věc dědit nemá, taková věc nepřipadne státu jako náhradnímu dědici – zákon zde upřednostňuje zásadu, že soukromý majetek má zůstat spíše v soukromých rukou.
Kdo za stát jedná
Státem se v tomto kontextu rozumí Česká republika, za kterou v dědickém řízení jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Odúmrť se přitom vždy vztahuje jen na majetek nacházející se na území České republiky – majetek v zahraničí se řídí příslušným zahraničním právem, případně mezinárodními smlouvami nebo unijním nařízením o dědictví.
Proč o tomto institutu vůbec přemýšlet
Odúmrť je v praxi vzácná, ale zdaleka ne teoretická záležitost. Setkáváme se s ní u zůstavitelů, kteří žili osaměle, bez bližší rodiny, nebo jejichž příbuzenské vztahy byly natolik vzdálené či přerušené, že se dědice nepodařilo dohledat. Právě proto je důležité vědět, že takové riziko existuje – a že mu lze poměrně jednoduše předejít sepsáním závěti.
Chcete mít jistotu, že o Vašem majetku po smrti rozhodnete Vy, a ne náhoda zákonné posloupnosti? Obraťte se na naši advokátní kancelář – rádi s Vámi probereme možnosti, jak riziko odúmrti vyloučit.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
