Kdo chce zajistit, aby po jeho smrti nebyl výsledek závislý na obtížném dokazování postavení spolužijící osoby ve třetí dědické třídě, může použít čtyři nástroje současně nebo samostatně: závěť, dědickou smlouvu, darování pro případ smrti a určení oprávněné osoby v životním pojištění. Každý z nich funguje jinak a hodí se na jinou situaci. Vysvětlíme rozdíly mezi nimi, upozorníme na časté chyby a na to, proč pouhé spoléhání na roční společné soužití bývá v praxi nejslabším a nejrizikovějším řešením.
Proč se nespoléhat jen na postavení spolužijící osoby
Zákonné dědické právo spolužijící osoby vzniká jen při současném splnění dvou podmínek – ročního soužití ve společné domácnosti a péče o ni nebo odkázanosti na výživu – a i po jejich splnění dědí teprve ve třetí třídě, tedy až když nedědí manžel ani žádný z rodičů zůstavitele. Pokud tyto podmínky ostatní dědicové zpochybní, řeší se to zpravidla samostatnou žalobou u soudu, což řízení prodlouží o měsíce až roky. Kdo chce mít jistotu, měl by své poměry upravit ještě za života.
Závěť: nejjednodušší a nejméně napadnutelný nástroj
Závětí lze partnerovi nebo jiné blízké osobě odkázat majetek bez ohledu na to, zda by jinak splňovala podmínky spolužijící osoby. Český zákon umožňuje několik forem závěti – vlastnoručně psanou a podepsanou, psanou jinak než vlastní rukou s podpisem před dvěma svědky, nebo ve formě notářského zápisu, která poskytuje nejvyšší jistotu a je uložena v centrální evidenci. Závěť lze kdykoli změnit nebo odvolat, což je zároveň její výhoda i určitá nejistota pro obdarovaného.
Dědická smlouva: závaznost, kterou závěť nemá
Na rozdíl od závěti je dědická smlouva oboustranně závazná – zůstavitel se v ní zavazuje povolat druhou stranu za dědice a nemůže ji sám jednostranně zrušit tak snadno jako závěť. Dědickou smlouvou lze najednou rozdělit nejvýše tři čtvrtiny pozůstalosti, zbývající čtvrtina musí zůstat volná pro pořízení závětí. Vyžaduje formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu.
Darování pro případ smrti: alternativa s vlastními riziky
Darování pro případ smrti podle § 2063 občanského zákoníku je darovací smlouva uzavřená za života dárce, jejíž účinky ale nastanou až jeho smrtí, a to pod podmínkou, že obdarovaný dárce přežije. Aby nešlo jen o odkaz (který lze na rozdíl od tohoto darování kdykoli odvolat), musí se dárce výslovně vzdát práva dar odvolat a obdarovaný musí dar přijmout. U nemovitostí navíc platí, že vlastnictví přechází až zápisem do katastru nemovitostí, který se řeší až po smrti dárce a po vyřešení dědického řízení.
Tento nástroj bývá v praxi často napadán ostatními dědici, zejména když nesplňuje všechny formální náležitosti nebo když zkracuje nárok nepominutelných dědiců na jejich povinný díl. Nejde tedy o spolehlivější náhradu závěti, jak se mnozí domnívají, ale o nástroj s vlastními riziky, který se hodí spíš jako doplněk než jako jediné řešení.
Životní pojištění: rychlé peníze mimo dědické řízení
Určení oprávněné osoby ve smlouvě o životním pojištění zajišťuje, že pojistné plnění jde přímo k této osobě bez ohledu na průběh dědického řízení – nejde totiž o součást pozůstalosti. Pro partnera, který by jinak čekal měsíce na vyřešení dědictví, může jít o rychlý zdroj prostředků na běžné výdaje nebo na úhradu společných závazků, typicky hypotéky.
Věcné břemeno jako doplněk k darování za života
Pokud se zůstavitel rozhodne převést nemovitost na partnera už za života, běžně se to kombinuje se zřízením věcného břemene doživotního užívání – dárce si tak zajistí, že v nemovitosti může zůstat bydlet, i když už není jejím vlastníkem. Tento postup je právně jednodušší a méně napadnutelný než darování pro případ smrti, protože k převodu vlastnictví dochází ihned, nikoli až po smrti.
Kombinace nástrojů a proč to nejde nechat na poslední chvíli
V praxi se jednotlivé nástroje často kombinují – část majetku se převede darováním za života s věcným břemenem, zbytek se řeší závětí nebo dědickou smlouvou, a životní pojištění pokryje okamžitou finanční potřebu. Každá z variant má jiné formální požadavky, jiné daňové dopady a jinou míru odolnosti vůči pozdějšímu napadení ze strany ostatních dědiců. Doporučujeme nastavit tuto kombinaci s advokátem s ohledem na konkrétní rodinnou situaci – zvlášť tam, kde má zůstavitel vedle partnera i sourozence nebo děti z předchozího vztahu, jejichž zájmy se mohou s partnerem střetnout.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
