Odúmrť patří k méně známým institutům dědického práva, přesto se na ni klienti naší advokátní kanceláře ptají překvapivě často – většinou ve chvíli, kdy řeší, co by se stalo s jejich majetkem, pokud by nesepsali závěť. Přinášíme přehled nejčastějších dotazů k
§ 1634 občanského zákoníku.
- Co přesně je odúmrť?
Odúmrť je situace, kdy dědictví po zemřelém nezdědí žádný dědic – ani na základě závěti či dědické smlouvy, ani podle zákonné dědické posloupnosti, ani formou odkazu – a majetek proto připadne státu.
- Jak často k odúmrti v praxi dochází?
Vzhledem k tomu, že zákonná dědická posloupnost zahrnuje celkem šest tříd dědiců (od dětí a manžela až po vzdálené příbuzné jako prasynovce, praneteře, strýce, tety, bratrance a sestřenice), je odúmrť poměrně vzácná. K dědictví se totiž musí najít úplně poslední zákonný dědic, než na řadu přijde stát.
- Je odúmrť to samé jako „zabavení majetku státem“?
Ne. Moderní pojetí odúmrti v českém právu vychází z toho, že stát nabývá dědictví jako zákonný dědic (na základě právní fikce), nikoli na základě nějakého mocenského nároku panovníka nebo státu na majetek bez pána, jak tomu bylo historicky. Stát tedy dědictví nabývá stejným způsobem jako kterýkoli jiný zákonný dědic, jen s několika výjimkami.
- Může stát dědictví odmítnout, když je předlužené?
Ne. Na rozdíl od běžného dědice nemá stát právo dědictví odmítnout. Důvodem je, že u odúmrti jde o úplně poslední možnost, jak vyřešit osud pozůstalosti – kdyby ji mohl odmítnout i stát, majetek by zůstal zcela bez vlastníka.
- Musí stát platit dluhy zemřelého ze svého?
Stát odpovídá za dluhy zůstavitele jen do výše hodnoty nabytého majetku – má totiž ze zákona (bez nutnosti o to žádat) postavení dědice, kterému svědčí tzv. výhrada soupisu pozůstalosti. Jinými slovy, pokud byl zůstavitelův majetek předlužený, stát neplatí víc, než kolik z pozůstalosti skutečně získal.
- Co když existuje dědic, ale nikdo o něm neví?
To ještě neznamená automaticky odúmrť. Pokud je dědic neznámý nebo neznámého pobytu, soud jej vyzve vyhláškou. Teprve pokud se v určené lhůtě nepřihlásí, jeho podíl nabývají ostatní dědicové v dané dědické třídě – a pouze pokud žádní jiní dědicové nejsou, připadá dědictví státu.
- Musí být zůstavitel skutečně bez příbuzných, aby došlo k odúmrti?
Ne nutně. K odúmrti může dojít i tehdy, když zůstavitel příbuzné měl, ale ti se dědictví například vzdali, byli vyděděni, prohlášeni za dědicky nezpůsobilé, nebo je zůstavitel v závěti výslovně vyloučil (tzv. negativní závěť).
- Může odúmrť postihnout jen část majetku?
Ano. Pokud zůstavitel sepsal závěť jen o části svého majetku a o zbytku vůbec nepořídil, přičemž současně nemá žádné zákonné dědice ani osoby, kterým by mohl připadnout odkaz, může se odúmrť týkat pouze této neupravené části pozůstalosti.
- Co se stane s majetkem v zahraničí, pokud český zůstavitel zemře bez dědiců?
Odúmrť se vztahuje jen na majetek nacházející se na území České republiky. Majetek v zahraničí se řeší podle práva příslušného státu, případně podle mezinárodních smluv nebo unijního nařízení o dědictví, které Česká republika uplatňuje ve vztahu k většině členských států EU.
Máte podobnou otázku ke své konkrétní situaci?
Odúmrť je krajní scénář, kterému lze v naprosté většině případů předejít vhodně sepsanou závětí nebo dědickou smlouvou. Pokud chcete mít jistotu, jak by se Váš majetek dědil, nebo řešíte dědictví, u kterého hrozí, že se žádný dědic nenajde, obraťte se na naši advokátní kancelář. Rádi Vám vaši situaci vysvětlíme a pomůžeme najít vhodné řešení.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
