Dědické právo dokáže leckdy překvapit i lidi, kteří si myslí, že mají v rodinných poměrech jasno. Jedním z méně známých, ale zajímavých pravidel je dědění v tzv. páté dědické třídě – tedy situace, kdy po zůstaviteli, který nezanechal závěť, nedědí ani jeho prarodiče, a dědictví tak připadá prarodičům jeho rodičů, lidově řečeno pradědům a prababičkám. V naší advokátní kanceláři se s touto (na první pohled exotickou) situací setkáváme častěji, než by se mohlo zdát – a stojí za to vědět, jak přesně funguje.
Kdy nastupuje pátá dědická třída
Zákonná dědická posloupnost postupuje od nejbližších příbuzných k vzdálenějším. Pátá třída se podle § 1639 občanského zákoníku uplatní teprve tehdy, pokud nedědí žádný z dědiců čtvrté třídy – tedy pokud po zůstaviteli nezůstal žádný žijící prarodič (děd ani bába), ani nikdo jiný z bližších tříd. Teprve v tomto okamžiku přichází na řadu prarodiče rodičů zůstavitele, tedy jeho pradědové a prabáby.
Každý člověk může mít teoreticky až osm takových předků: dva páry ze strany otce a dva páry ze strany matky. Jde o příbuzné v přímé vzestupné linii, ve třetím stupni příbuzenství, a příbuzenský vztah může být založen jak pokrevně, tak osvojením – zákon obě varianty staví naroveň.
Jak se dědictví dělí – princip poloviny, čtvrtiny a osminy
Na rozdíl od čtvrté dědické třídy, kde se dědictví dělí rovným dílem mezi všechny dědice bez ohledu na to, ze které strany rodiny pocházejí, se v páté třídě uplatňuje mnohem propracovanější systém, který zohledňuje rodinnou linii. Zákon stanoví jasný postup:
- Polovina pozůstalosti připadá pradědům a prabábám ze strany zůstavitelova otce, druhá polovina připadá pradědům a prabábám ze strany matky.
- Každá tato polovina se dál dělí rovným dílem mezi oba páry předků na dané straně – každý pár tedy získává čtvrtinu pozůstalosti.
- V rámci každého páru se podíl dělí opět rovným dílem mezi oba jeho členy – každý jednotlivý praděd nebo prabába tak má nárok na jednu osminu pozůstalosti, pokud dědí všech osm předků.
Vzorec pro situaci, kdy dědí všech osm praprarodičů, je tedy jednoduchý: každému připadá 1/8 pozůstalosti.
Co se stane, když někdo z předků nedědí
Zajímavější (a v praxi častější) je situace, kdy někteří z těchto osmi předků už nežijí nebo z jiného důvodu nedědí. Zákon zde stanoví přesný postup přerozdělení:
- Pokud nedědí jen jeden člen páru, jeho uvolněná osmina připadne druhému členu téhož páru – ten pak získá podíl o velikosti jedné čtvrtiny.
- Pokud nedědí žádný z páru (oba jeho členové), jejich čtvrtina připadne druhému páru na téže straně rodiny.
- Pokud nedědí ani jeden pár na dané straně (tedy žádný ze čtyř předků otcovy nebo matčiny linie), celá tato polovina pozůstalosti připadá párům na druhé straně, a to ve stejném poměru, v jakém by se jinak dělili o svou vlastní polovinu.
Příklad: Zůstavitel zanechal dva žijící pradědy ze strany otce (oba páry jsou zastoupeny jen jedním mužem, ženy již nežijí) a jeden úplný pár (praděda a prabábu) ze strany matky. Na otcovské straně se uvolněné osminy po zemřelých prabábách přesouvají k žijícím pradědům – každý z nich tak získá čtvrtinu pozůstalosti. Na matčině straně se dělí jejich polovina rovným dílem mezi oba členy páru, každému připadá jedna čtvrtina.
Důležité je vědět, že se neuplatňuje právo zastoupení – pokud předek nedědí, jeho místo nezaujímají jeho další potomci (typicky sourozenci prarodičů zůstavitele), ale podíl zůstává v rámci páté třídy a přerozděluje se popsaným způsobem.
Co když nedědí nikdo z páté třídy
Pokud by nedědil žádný z osmi možných prarodičů rodičů zůstavitele, přichází na řadu šestá dědická třída (děti sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele) a teprve pokud by ani zde nebyl nalezen žádný dědic, stává se dědictví tzv. odúmrtí a připadá státu.
Proč je dobré tato pravidla znát
Dědění v páté třídě není jen teoretická kuriozita – v praxi se s ním setkáváme u zůstavitelů, kteří žili osaměle, bez potomků, manžela či bližších příbuzných. Právě zde bývá dokazování příbuzenství i výpočet podílů složitější než u nižších tříd, a chyby v postupu mohou vést ke zbytečným sporům mezi vzdálenějšími příbuznými.
Řešíte dědictví, ve kterém přichází v úvahu i tak vzdálení příbuzní, jako jsou prarodiče rodičů zůstavitele? Obraťte se na naši advokátní kancelář – rádi Vám pomůžeme se správným výpočtem podílů i s celým průběhem dědického řízení.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz