Co se stane, když zůstavitel v závěti opomene manžela nebo rodiče a odkáže veškerý majetek jiné osobě? Většina lidí předpokládá, že opomenutý příbuzný jde v takovém případě zcela naprázdno. Zákon ale pro tyto případy zná zvláštní institut – tzv. nutné zaopatření – který funguje jako poslední záchranná síť pro nejbližší osoby zůstavitele, které se po jeho smrti ocitnou v nouzi.
Co je nutné zaopatření
Nutné zaopatření je právo, které zákon přiznává vybraným osobám blízkým zůstaviteli i tehdy, kdy jinak nedědí – typicky proto, že je zůstavitel opomněl v závěti, nebo protože podle výsledku dědického řízení jejich dědický podíl fakticky nevznikl. Účelem tohoto institutu je zabránit tomu, aby se blízká osoba zůstavitele po jeho smrti ocitla bez základního zajištění, i když jí zůstavitel majetek výslovně neodkázal.
Klíčovou vlastností nutného zaopatření je, že jeho výše není neomezená – zákon ji vždy vztahuje k tomu, jaký dědický podíl by dané osobě náležel, kdyby dědila podle zákonné posloupnosti. Právě proto má přesné určení výše zákonného dědického podílu praktický význam i tam, kde daná osoba ve výsledku vůbec nedědí – bez znalosti toho, jaký by byl její hypotetický zákonný podíl, totiž nelze spočítat, na jak vysoké nutné zaopatření má nárok.
Manžel a registrovaný partner: nárok až do poloviny zákonného podílu
Zůstavitelovu manželovi nebo registrovanému partnerovi lze poskytnout nutné zaopatření až do výše poloviny jeho zákonného dědického podílu (§ 1666 odst. 2 občanského zákoníku). To znamená, že pokud by manžel podle zákonné posloupnosti dědil (typicky ve druhé dědické třídě) polovinu pozůstalosti, může se v případě, že fakticky nedědí vůbec nebo dědí méně, domáhat nutného zaopatření až do výše jedné čtvrtiny celkové hodnoty pozůstalosti (tedy poloviny z jeho hypotetického zákonného podílu).
Praktický příklad
Pan Kolář byl ženatý, děti neměl. V závěti odkázal veškerý majetek svému synovci, na manželku v závěti vůbec nepamatoval. Kdyby dědění probíhalo podle zákonné posloupnosti (druhá dědická třída), manželka by jako jediná dědička druhé třídy zdědila celou pozůstalost. Díky existenci platné závěti ve prospěch synovce ale manželka fakticky nedědí nic. V takové situaci se může domáhat nutného zaopatření až do výše poloviny toho, co by jí náleželo podle zákona – tedy až do výše poloviny celé pozůstalosti.
Rodiče zůstavitele: nárok až do třetiny zákonného podílu
Obdobná záchranná síť existuje i pro rodiče zůstavitele, byť v nižší míře. Rodiči lze poskytnout nutné zaopatření až do výše jedné třetiny jeho zákonného dědického podílu (§ 1668 občanského zákoníku). I zde platí, že se nejprve musí určit, jaký podíl by rodiči náležel, kdyby dědil podle zákonné posloupnosti, a teprve z této částky se počítá horní hranice nutného zaopatření.
Praktický příklad
Paní Nová po sobě zanechala matku (otec již dříve zemřel) a v závěti veškerý majetek odkázala své dlouholeté kamarádce. Kdyby dědění probíhalo podle zákona, matka by jako jediná dědička druhé třídy (bez manžela a bez spolužijící osoby) zdědila celou pozůstalost. Díky závěti ve prospěch kamarádky matka fakticky nedědí. Matka se tak může domáhat nutného zaopatření až do výše jedné třetiny toho, co by jí jinak ze zákona náleželo.
Proč je tento institut v praxi tak často přehlížen
Nutné zaopatření se v řízení o pozůstalosti neuplatní samo od sebe – notář jako soudní komisař nemá povinnost aktivně zjišťovat, zda je některá z opomenutých osob v nouzi a zda by jí mohl nárok na nutné zaopatření náležet. Je na samotné dotčené osobě (nebo jejím právním zástupci), aby tento nárok v řízení uplatnila a doložila okolnosti, které ho odůvodňují.
V praxi navíc bývá sporné, jaká přesná situace zakládá důvodnost nutného zaopatření – zákon zde pracuje s neurčitými pojmy, jejichž naplnění je vždy třeba posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti (majetkové poměry žadatele, jeho možnost si zajistit vlastní obživu, vztah k zůstaviteli). Právě tato neurčitost je důvodem, proč se spory o nutné zaopatření bez odborné právní pomoci obtížně vyhrávají.
Co dělat, pokud Vás zůstavitel v závěti opomenul
Pokud jste manželem, registrovaným partnerem nebo rodičem zůstavitele a zjistíte, že jste v závěti byli opomenuti nebo že Vám nepřipadá odpovídající podíl, doporučujeme:
- nepovažovat závěť automaticky za poslední slovo – nutné zaopatření je samostatný nárok, který lze uplatnit i vedle (respektive místo) dědického podílu,
- jednat aktivně a včas – nárok je třeba v řízení výslovně uplatnit, notář ho sám od sebe nepřizná,
- shromáždit doklady o vlastní majetkové situaci, které odůvodňují potřebu zaopatření.
Pomůžeme Vám nárok uplatnit
V naší advokátní kanceláři pomáháme manželům, registrovaným partnerům i rodičům, kteří byli závětí zůstavitele opomenuti, uplatnit jejich nárok na nutné zaopatření. Pomůžeme Vám:
- vypočítat, jaký by byl váš hypotetický zákonný dědický podíl, a z něj odvozenou maximální výši nutného zaopatření,
- doložit okolnosti odůvodňující přiznání nutného zaopatření,
- zastupovat Vás při jednání s notářem i v případném soudním sporu.
Domluvte si konzultaci – i opomenutí v závěti nemusí znamenat, že jdete zcela naprázdno.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
