Občanský zákoník stanoví výčet důvodů, pro které lze nepominutelného dědice vydědit, jako taxativní – to znamená, že jej nelze rozšiřovat ani vykládat volně podle toho, co se zůstaviteli momentálně zdá spravedlivé. Potvrdila to opakovaně i judikatura, například stanovisko Nejvyššího soudu SSR sp. zn. Cpj 13/1985, které je díky své obecné platnosti použitelné dodnes. Pojďme si tedy jednotlivé důvody stručně představit – každému z nich se pak budeme podrobně věnovat v samostatném článku.
- Neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi (§ 1646 odst. 1 písm. a)
Tento důvod dopadá na situace, kdy se zůstavitel ocitl v tíživé životní situaci – ať už zdravotní, finanční, nebo způsobené vnějšími okolnostmi jako je živelní pohroma – a potomek mu vědomě a v rozporu s dobrými mravy odepřel pomoc, ačkoli ji reálně mohl poskytnout.
- Neprojevování opravdového zájmu o zůstavitele (§ 1646 odst. 1 písm. b)
Nejčastěji používaný důvod vydědění vůbec. Postihuje potomky, kteří se o svého rodiče nebo prarodiče dlouhodobě a trvale nezajímají, ačkoli k tomu měli reálnou možnost a zůstavitel o takový kontakt sám stál.
- Odsouzení pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o zvrhlé povaze (§ 1646 odst. 1 písm. c)
Oproti dřívější úpravě, která vyžadovala odsouzení k trestu odnětí svobody v délce alespoň jednoho roku, dnešní zákon klade důraz na povahu a okolnosti činu, nikoli na výši uloženého trestu. Postačí tedy i odsouzení k podmíněnému trestu, pokud čin svědčí o zvrhlé povaze pachatele.
- Trvalé vedení nezřízeného života (§ 1646 odst. 1 písm. d)
Týká se potomků, jejichž způsob života dlouhodobě a zásadně vybočuje z běžných představ o životě v souladu s dobrými mravy – typicky v důsledku závislosti na alkoholu, drogách či hazardu.
- Zadluženost nebo marnotratnost (§ 1647)
Zvláštní, historicky nejstarší důvod, který na rozdíl od ostatních čtyř nefunguje jako sankce, ale jako ochranné opatření – takzvané „vydědění v dobré víře“. Zůstavitel jím chrání majetek před rozmařilým potomkem tak, že povinný díl musí zůstavit přímo jeho dětem.
Šestá možnost: vydědění pro dědickou nezpůsobilost
Vedle klasických důvodů umožňuje § 1646 odst. 2 vydědit i toho, kdo se stal dědicky nezpůsobilým podle § 1481 – typicky proto, že spáchal čin povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo jeho blízkým. Ačkoliv taková osoba stejně ze zákona nedědí, výslovné vydědění má svůj praktický smysl, kterému se budeme věnovat samostatně.
Zůstavitel nemusí důvod v prohlášení o vydědění vůbec uvádět – zákon mu to sice umožňuje, ale pokud tak neučiní, přenáší se důkazní břemeno na dědice, kteří musí naplnění některého ze zákonných důvodů teprve prokázat. Právě z praktického hlediska proto doporučujeme důvod vydědění vždy popsat co nejkonkrétněji, včetně toho, jakým jednáním k jeho naplnění došlo – ušetří to budoucí spory mezi dědici.
Pokud řešíte, zda je ve Vaší rodinné situaci naplněn některý ze zákonných důvodů, nebo naopak čelíte vydědění, jehož oprávněnost zpochybňujete, neváhejte se na naši advokátní kancelář obrátit. Rádi Vám pomůžeme situaci posoudit ještě dříve, než dojde k dlouhému a nákladnému soudnímu sporu.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
