Profesionální správce pozůstalosti
Mezi smrtí zůstavitele a skončením dědického řízení může uplynout klidně půl roku i déle. Po tuto dobu ale majetek nepřestává existovat – firma potřebuje někoho, kdo podepíše faktury, nemovitost potřebuje údržbu, cenné papíry je třeba spravovat, aby neztrácely hodnotu. Právě pro toto přechodné období slouží institut správce pozůstalosti – osoby, která se o majetek zůstavitele stará dřív, než se s konečnou platností rozhodne, komu připadne.
Kdo pozůstalost spravuje, pokud nikdo správce nejmenoval
Základní, defaultní pravidlo je jednoduché: nepovolal-li zůstavitel správce a soud ho ani nejmenoval, spravují pozůstalost společně a nerozdílně sami dědicové (respektive ti, kdo mají dědické právo, ještě než je s konečnou platností potvrzeno). To funguje dobře tam, kde je dědiců málo, shodnou se, a majetek nevyžaduje odbornou správu. Problém nastává tam, kde dědiců je víc, neshodnou se, nebo majetek (typicky obchodní závod) vyžaduje péči, kterou dědicové sami nejsou schopni nebo ochotni poskytnout.
Dvě cesty, jak správce pozůstalosti vznikne
Zůstavitel ho povolá sám, ještě za života
Nejspolehlivější a nejpředvídatelnější cesta. Zůstavitel může formou veřejné listiny (notářský zápis) povolat správce pozůstalosti – buď pro celou pozůstalost, nebo jen pro její určitou část, typicky pro obchodní závod. Výhoda je zásadní: takto povolaný správce se může ujmout své funkce prakticky ihned po smrti zůstavitele, aniž by bylo nutné čekat na jakékoli rozhodnutí soudu. Zůstavitel navíc může sám určit rozsah jeho pravomocí, způsob a výši odměny, a to i konkrétní osobu, kterou dobře zná a které důvěřuje.
Soud ho jmenuje dodatečně, i bez návrhu
Nepovolal-li zůstavitel správce sám, může jej jmenovat soud, a to i bez návrhu, pokud nastane některá z těchto situací:
- vykonavatel závěti nebyl jmenován, odmítl funkci, nebo je zjevně nezpůsobilý ji vykonávat, a dědicové zároveň nejsou schopni pozůstalost řádně spravovat sami,
- je třeba vyhotovit seznam majetku patřícího do pozůstalosti,
- existuje jiný vážný důvod.
Soudem jmenovat lze jen toho, kdo s výkonem funkce souhlasí – nikoho nelze do role správce nutit.
Důležité omezení, na které upozorňuje aktuální judikatura: Soud by neměl správce jmenovat automaticky nebo „pro jistotu“. V jednom z nedávných případů řešeném Nejvyšším soudem dědička namítala, že jmenování správce bylo zbytečné, protože jako jediná závětní dědička byla sama ochotná i schopná pozůstalost spravovat a nešlo o majetek vyžadující zvláštní odborné znalosti. Judikatura tak potvrzuje, že institut správce je subsidiární – nastupuje tam, kde dědicové sami správu skutečně nezvládají nebo se na ní neshodnou, nikoli jako automatická formalita v každém řízení.
Jaké má správce postavení a pravomoci
Soudem jmenovaný správce má, nestanoví-li zákon jinak, stejné právní postavení jako správce povolaný přímo zůstavitelem. V usnesení o jmenování soud vždy vymezí rozsah spravovaného majetku a případně další podmínky výkonu funkce. Správce spravuje majetek s péčí řádného hospodáře, jedná navenek jeho jménem (u obchodního závodu typicky namísto chybějícího jednatele) a za svou činnost odpovídá.
Nad nestranností správce a správností jeho úkonů dohlíží soud – nejde tedy o osobu jednající zcela mimo kontrolu, ale o funkci, která podléhá dohledu srovnatelnému s jinými fiduciárními pozicemi v právu.
Správce pozůstalosti vs. vykonavatel závěti
Tyto dva instituty se v praxi občas zaměňují, byť plní odlišnou funkci. Vykonavatel závěti dohlíží především na to, aby byla řádně naplněna poslední vůle zůstavitele – komunikuje s notářem, hlídá, aby se závěť provedla přesně podle zůstavitelova přání. Správce pozůstalosti se naproti tomu stará o běžný chod a zachování hodnoty majetku po přechodnou dobu do vypořádání dědictví – tedy o operativní správu, nikoli o dohled nad obsahem závěti. V praxi může jít i o tutéž osobu, pokud to zůstavitel takto nastaví, ale jde o dvě samostatné funkce s odlišným zaměřením.
Odměna správce – zásadní rozdíl podle způsobu ustanovení
Otázka odměny správce byla předmětem i nedávného nálezu Ústavního soudu, který jasně rozlišil dvě situace:
Byl-li správce povolán zůstavitelem formou veřejné listiny a zůstavitel sám neurčil způsob a výši jeho odměny, uplatní se vyvratitelná domněnka, že správci náleží odměna obvyklá podle povahy poskytovaných služeb. Ústavní soud v této souvislosti poukázal na to, že mezi zůstavitelem a jím vybraným budoucím správcem bude komunikace a součinnost spíše pravidlem – lze tedy očekávat, že podmínky výkonu funkce (včetně odměny) byly mezi nimi fakticky předjednány už za zůstavitelova života.
Byl-li správce jmenován soudem, je situace odlišná – soud jej jmenuje v okamžiku, kdy potřeba správy pozůstalosti již fakticky existuje, takže není žádoucí, aby čerstvě jmenovaný správce nejprve vyjednával o vlastní odměně. O odměně soudem jmenovaného správce rozhoduje soud, přičemž se v praxi vychází analogicky z principů odměňování srovnatelných s notářským tarifem (vyhláška č. 196/2001 Sb.), s ohledem na hodnotu spravovaného majetku a odpovědnost, kterou správce nese. Konkrétní spor u Ústavního soudu se týkal odměny ve výši přes 250 000 Kč za správu pozůstalosti rozdělenou mezi dva soudem jmenované správce, což dobře ilustruje, že u hodnotnějších pozůstalostí nejde o zanedbatelnou položku.
Kdy dává jmenování profesionálního správce smysl
Zůstavitel byl jediným nebo většinovým společníkem a zároveň jednatelem s.r.o. Zde je riziko provozní paralýzy firmy nejvyšší – bez jednatele nemůže firma podepisovat smlouvy ani nakládat s účtem, a valná hromada není usnášeníschopná, dokud není jasné, kdo je novým společníkem. Notářsky povolaný správce obchodního závodu je v této situaci jedním z nejúčinnějších preventivních nástrojů, jaké má podnikatel k dispozici.
Dědicové jsou v konfliktu nebo se neznají. Tam, kde nelze počítat s hladkou spoluprací dědiců na běžné správě majetku (typicky u rozvětvených nebo znesvářených rodin), profesionální správce zajistí, že se o majetek bude starat nestranná osoba, nikoli jedna ze stran případného sporu.
Pozůstalost zahrnuje odborně náročný majetek. Portfolio cenných papírů, nemovitosti k pronájmu vyžadující aktivní správu, nebo probíhající obchodní závazky – všude tam, kde běžný dědic nemá potřebné znalosti ani čas, dává smysl svěřit správu odborníkovi.
Existuje spor o dědické právo. Probíhá-li mezi potenciálními dědici spor, jehož výsledek ovlivní, kdo bude pozůstalost spravovat, jmenování nestranného správce zajistí kontinuitu správy majetku nezávisle na tom, jak spor nakonec dopadne.
Praktická doporučení
- Pokud podnikáte a jste jediným nebo většinovým společníkem s.r.o., zvažte notářské povolání správce obchodního závodu ještě za života – jde o nejrychlejší a nejjistější způsob, jak zajistit kontinuitu firmy hned po vaší smrti, bez čekání na rozhodnutí soudu.
- Určete v listině i způsob a výši odměny správce, pokud ho povoláváte sami – ušetříte tím budoucí nejasnosti a případné spory o to, kolik správci náleží.
- Nespoléhejte na to, že soud správce jmenuje automaticky „pro jistotu“. Judikatura potvrzuje, že jde o subsidiární institut – pokud jsou dědicové schopni a ochotni se o majetek starat sami, není důvod jmenování správce navrhovat jen z opatrnosti.
- Rozlište, zda potřebujete správce pozůstalosti, nebo vykonavatele závěti – případně obě funkce, podle toho, zda jde hlavně o zachování hodnoty majetku, nebo o dohled nad naplněním vaší poslední vůle.
- U hodnotnějšího nebo komplikovanějšího majetku počítejte s tím, že odměna správce nebude zanedbatelná položka – zejména jmenuje-li ho soud, kde se odměna odvíjí od hodnoty spravovaného majetku.
Shrnutí
Správce pozůstalosti řeší praktickou, ale často přehlíženou otázku: kdo se stará o majetek zůstavitele v období mezi jeho smrtí a skončením dědického řízení. Nejspolehlivější je povolat správce sám za života formou notářského zápisu, s jasně určeným rozsahem pravomocí i odměny – u podnikatelů jde o zásadní nástroj prevence provozní paralýzy firmy. Nepovolal-li zůstavitel správce sám, může jej za zákonem vymezených podmínek jmenovat i soud, ovšem judikatura zdůrazňuje, že jde o subsidiární řešení, nikoli automatickou formalitu.
Zvažujete povolání správce pozůstalosti, ať už pro svůj obchodní závod, nebo pro jinak odborně náročný majetek? Rádi posoudíme vaši konkrétní situaci a připravíme listinu, která zajistí hladký chod věcí i v období, kdy budete potřebovat, aby se o ně někdo spolehlivě postaral místo Vás.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz