Podnikatelé bývají v přípravě na vlastní smrt paradoxně napřed před většinou populace, pokud jde o pojištění majetku, smlouvy s dodavateli nebo krizové plány pro výpadek klíčového zaměstnance. Ve chvíli, kdy přijde řeč na to, co se stane s firmou, když zemřou oni sami, se ale i zkušení podnikatelé často zarazí. A je to pochopitelné – firma je jejich vlastní dílo, ne abstraktní aktivum, a myšlenka na to, kdo ji povede dál, bývá emočně mnohem náročnější než sepsání běžné závěti. Přitom právě u rodinných firem a s.r.o. platí, že několik málo dnů právní nejistoty po úmrtí majitele může znamenat provozní paralýzu, ze které se firma už nemusí vzpamatovat.
Co se s obchodním podílem stane automaticky
Základní pravidlo je jednoduché: smrtí společníka přechází jeho podíl v obchodní korporaci na dědice, ledaže společenská smlouva přechod podílu zakáže nebo omezí. To znamená, že bez jakéhokoli zvláštního opatření se dědicové – tedy typicky manžel a děti – automaticky stávají novými společníky s.r.o., a to bez ohledu na to, zda o podnikání mají ponětí, zájem, nebo zda mezi sebou budou schopni na řízení firmy spolupracovat.
U akciové společnosti a bytového družstva je situace ještě přísnější – zde zákon možnost vyloučit nebo omezit přechod podílu na dědice vůbec nepřipouští. Akcie se vždy dědí.
Proč automatický přechod v praxi bývá problém
Provozní paralýza, pokud byl zůstavitel jediným jednatelem. Byl-li zemřelý zároveň jednatelem a jediným nebo většinovým společníkem, nastává mezi jeho smrtí a skončením dědického řízení citelné provozní vakuum. Valná hromada není usnášeníschopná, dokud není jasné, kdo je novým společníkem – a bez platně zvoleného jednatele nemůže firma podepisovat smlouvy, vybírat peníze z účtu ani plnit své běžné závazky. Dědické řízení přitom v komplikovanějších případech trvá měsíce.
Dědicové, kteří o podnikání nemají zájem ani znalosti. Typický scénář: manželka a dvě dospělé děti, z nichž ani jedno se dosud podnikáním nezabývalo, se v důsledku automatického přechodu podílu ocitnou v roli společníků firmy, které nerozumí. To je živná půda pro rychlý úpadek podniku, nebo pro spory mezi dědici o to, co s podílem dál.
Konflikt mezi dědici, kteří ve firmě pracují, a těmi, kdo ne. Časté je, že jedno z dětí ve firmě roky pracovalo a chce v podnikání pokračovat, zatímco sourozenci mají vlastní kariéru mimo firmu a chtějí svůj podíl spíš zpeněžit. Bez předem nastavených pravidel to vede k typickému patu – dítě pokračující ve firmě nemá dost prostředků na vyplacení sourozenců, a sourozenci se zase nechtějí stát dlouhodobě pasivními společníky ve firmě, kterou neřídí.
Nástroje, které máte k dispozici
Úprava ve společenské smlouvě
Nejsilnějším nástrojem, který máte k dispozici ještě dřív, než vůbec dojde na sepsání vlastní závěti, je nastavení pravidel přímo ve společenské smlouvě s.r.o. Zde lze:
- zcela vyloučit přechod podílu na dědice – v takovém případě účast společníka ve firmě zaniká a dědicům vzniká nárok na tzv. vypořádací podíl, tedy finanční náhradu odpovídající hodnotě podílu, nikoli na účast ve firmě samotné,
- podmínit přechod podílu souhlasem ostatních společníků – dědic se stane společníkem, jen pokud s tím zbývající společníci (typicky ostatní členové rodiny) souhlasí,
- stanovit, že podíl přechází jen na určitý okruh osob (např. výhradně na potomky, nikoli na manžela/manželku dědice), což bývá důležité tam, kde chcete zabránit tomu, aby se firma po rozvodu nebo úmrtí dítěte dostala k osobě mimo rodinu.
Praktické doporučení: Pokud firmu provozujete s dalšími rodinnými příslušníky nebo obchodními partnery, projděte společenskou smlouvu ještě předtím, než budete řešit vlastní závěť. Bez odpovídající úpravy zde totiž ani sebelépe sepsaná závěť nezabrání tomu, aby se podíl automaticky rozdělil mezi všechny dědice podle obecných pravidel dědického práva.
Právo dědice ukončit účast, i když podíl formálně zdědí
I tam, kde společenská smlouva přechod podílu nevylučuje, zákon pamatuje na dědice, kteří ve firmě pokračovat nechtějí nebo nemohou. Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, pokud na něm nelze spravedlivě požadovat, aby byl společníkem – typicky proto, že nemá o podnikání zájem, nemá potřebné znalosti, nebo mezi ním a zbývajícími společníky panuje neshoda. I zde vzniká nárok na vypořádací podíl.
Vykonavatel závěti a správce pozůstalosti – řešení pro přechodné období
Tohle je nástroj, který v praxi řeší přesně to nejcitlivější období – dobu mezi smrtí podnikatele a skončením dědického řízení, kdy potřebuje firma dál fungovat, ale formálně ještě není jasné, kdo je novým vlastníkem.
Zůstavitel může už za života formou notářského zápisu povolat správce pozůstalosti, a to buď pro celou pozůstalost, nebo jen pro její část – typicky právě pro obchodní závod (firmu). Jako správce lze určit osobu obeznámenou s chodem firmy, například dlouholetého manažera, účetního, nebo jednoho z rodinných příslušníků, který ve firmě už pracuje. Takto povolaný správce se ujímá správy ihned po smrti zůstavitele a vede firmu až do potvrzení nabytí dědictví, čímž se předchází provoznímu výpadku, kterému by firma jinak čelila.
Pokud zůstavitel správce pozůstalosti sám nepovolal, může jej – zejména tam, kde dědicové nejsou schopni pozůstalost řádně spravovat, nebo z jiného vážného důvodu – jmenovat i soud. Spoléhat se na to je ale riskantní: jmenování soudem trvá a mezitím firma zůstává bez jasného vedení. Mnohem bezpečnější je nechat si správce pozůstalosti povolat předem, přesně na míru vlastní situaci.
Praktický příklad z notářské praxe: Podnikatel, který je jediným společníkem a jednatelem prosperující firmy, má manželku, jež do chodu firmy vůbec nevidí, a nezletilé dítě. Notářským zápisem povolá jako správce obchodního závodu svého dlouholetého obchodního ředitele, který firmu dobře zná. Díky tomu je zajištěno, že firma bude i po jeho smrti fungovat dál, dokud nebude jasné, kdo se stane jejím dědicem a jak bude nástupnictví vypadat.
Určení nástupce přímo v závěti
Závěť sama o sobě může jasně určit, komu má podíl ve firmě připadnout – například pouze tomu z dětí, které ve firmě dlouhodobě pracuje, zatímco ostatní děti budou kompenzovány jiným majetkem nebo finanční částkou (viz dále odkaz). To je vhodné kombinovat s úpravou ve společenské smlouvě, aby obě roviny – dědické právo a korporátní právo – hrály ve stejném duchu a nedocházelo k rozporu mezi tím, co říká závěť, a tím, co dovoluje společenská smlouva.
Odkaz (legát) jako nástroj přesného nástupnictví
Pokud si přejete, aby obchodní podíl připadl přesně jednomu z dědiců, zatímco ostatní budou vypořádáni jinak, je odkaz často přesnějším nástrojem než ponechání věci na obecném dědickém vypořádání. Odkazem lze podíl (nebo jeho určenou část) přiřknout konkrétní osobě, aniž by muselo dojít ke složitému vyjednávání mezi více spoludědici o tom, kdo z nich se stane novým společníkem.
Rodinná ústava a dohoda mezi společníky (buy-sell agreement)
U firem s více rodinnými společníky se čím dál častěji doporučuje sepsat tzv. rodinnou ústavu – dokument, který upravuje nejen nástupnictví pro případ smrti, ale i obecná pravidla fungování rodiny ve firmě (kdo může ve firmě pracovat, jak se řeší spory, za jakých podmínek lze podíl prodat). Součástí bývá i dohoda mezi společníky upravující, že v případě úmrtí jednoho z nich mají zbývající společníci právo (nebo povinnost) odkoupit jeho podíl za předem dohodnutých nebo dohodnutelných podmínek – tím se předchází situaci, kdy se do firmy nečekaně dostane dědic, se kterým ostatní společníci nepočítali.
Životní pojištění jako zdroj financování vyplacení dědiců
Praktický, často opomíjený nástroj: pokud má ve firmě pokračovat jen jeden z dědiců a ostatní mají být vyplaceni v penězích, bývá největší překážkou právě to, že pokračující dědic nemá dost hotovosti na jejich vyplacení, aniž by musel firmu zadlužit nebo prodat její majetek. Životní pojištění sjednané na osobu podnikatele, jehož výplata je určena právě na vyplacení ostatních dědiců, dokáže tento problém elegantně vyřešit a ochránit tak firmu před nucenou likvidací majetku bezprostředně po úmrtí majitele.
Časté chyby, se kterými se v praxi setkáváme
Společenská smlouva zůstala beze změny celá léta, zatímco se vlastnická struktura firmy vyvíjela. Řada společenských smluv byla sepsána při založení firmy a od té doby se k nim nikdo nevrátil, i když se mezitím přidali noví společníci nebo se výrazně změnila hodnota firmy.
Závěť řeší osobní majetek, ale na firmu úplně zapomíná. Vídáme závěti, které pečlivě rozdělují nemovitosti a úspory, ale o obchodním podílu se nezmiňují vůbec – ten se pak řeší podle obecných pravidel dědění, bez ohledu na to, co by si zůstavitel ve skutečnosti přál.
Chybějící plán pro přechodné období. I dobře sepsaná závěť neřeší otázku, kdo řídí firmu v době mezi úmrtím a skončením dědického řízení – právě na to slouží správce pozůstalosti, o kterém řada podnikatelů vůbec neví, že ho lze předem jmenovat.
Nekomunikace s dětmi nebo obchodními partnery o plánu nástupnictví. Podobně jako u jiných typů závětí i tady platí, že překvapivé rozhodnutí bez vysvětlení bývá zdrojem sporů. Pokud má ve firmě pokračovat jen jedno z dětí, ostatní by o tom měli vědět předem, ideálně i s vysvětlením, jak budou vypořádáni jinak.
Praktická doporučení
- Projděte společenskou smlouvu s.r.o. a ověřte, jak upravuje přechod podílu na dědice. Pokud neupravuje nic, platí automatický přechod na všechny dědice bez rozdílu.
- Zvažte notářské povolání správce pozůstalosti pro obchodní závod, zejména jste-li jediným nebo většinovým společníkem a zároveň jednatelem – jde o nejúčinnější nástroj, jak zabránit provoznímu výpadku firmy hned po vaší smrti.
- Sepište závěť tak, aby jasně určovala nástupnictví v podílu, ideálně v kombinaci s odkazem, pokud má firma připadnout jen jednomu z více dědiců.
- Zajistěte finanční zdroj pro vyplacení ostatních dědiců – ať už formou životního pojištění, nebo jiného majetku vyčleněného právě k tomuto účelu.
- Promluvte si s rodinou i s případnými spoluvlastníky firmy o plánu nástupnictví ještě za života. Firma, kterou budují společně rodinní příslušníci, potřebuje jasně dané role i po vaší smrti – a to se nedá vyřešit jen právním dokumentem bez vzájemné shody v rodině.
- Revidujte celé nastavení pravidelně, zejména po zásadních změnách – vstupu nového společníka, výrazném růstu hodnoty firmy, nebo změně v tom, kdo z rodiny se do podnikání skutečně zapojuje.
Shrnutí
Bez zvláštního opatření přechází obchodní podíl v s.r.o. automaticky na všechny dědice, což u rodinných firem často vede k provozním komplikacím i rodinným sporům. Řešení spočívá v kombinaci několika nástrojů – úpravy společenské smlouvy, notářského povolání správce pozůstalosti pro přechodné období, jasně formulované závěti s určením nástupce a případně životního pojištění jako zdroje pro vyplacení ostatních dědiců. Čím dřív se podnikatel touto otázkou zabývá, tím méně je firma po jeho smrti vystavena riziku paralýzy nebo rozpadu kvůli neshodám mezi dědici, kteří na roli společníků nebyli připraveni.
Podnikáte v rodinné firmě nebo s.r.o. a chcete mít jistotu, že po Vaší smrti nedojde k provozní paralýze ani ke sporům mezi dědici? Rádi s Vámi projdeme společenskou smlouvu, závěť i možnost jmenování správce pozůstalosti a navrhneme řešení šité na míru Vaší firmě.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
