Když notář sestavuje soupis pozůstalosti, sahá po výpisech z katastru, bankovních zůstatcích a technických průkazech. Bitcoinová peněženka na hardwarovém zařízení v šuplíku, dvacet slov napsaných na papírku, který nikdo nepoznal jako cokoli důležitého, nebo přístup ke cloudovému úložišti plnému fotografií a dokumentů – to všechno mu ale často zůstává skryté. Digitální pozůstalost je oblast, kde právo teprve dohání realitu, a pro rodiny i pro samotné notáře jde v praxi o jednu z nejobtížněji uchopitelných částí dědického řízení.
Kryptoměny: majetek, který notář nenajde sám
Proč jsou kryptoměny jiné než ostatní majetek
U bankovního účtu stačí, aby notář zaslal bance dotaz, a instituce mu zůstatek sdělí. U kryptoměn taková instituce zpravidla neexistuje. Bitcoin, ethereum a další kryptoměny nejsou vedeny na žádném centrálním účtu, ale existují jako záznam na blockchainu, ke kterému má přístup ten, kdo drží odpovídající privátní klíč. Tento klíč je nejčastěji reprezentován tzv. seed frází – kombinací dvanácti až dvacet čtyř slov, ze které lze odvodit veškeré klíče k dané peněžence.
Klíčový a nepříjemný fakt, který musí každý držitel kryptoměn pochopit: kdo zná seed frázi, ten má k prostředkům přístup – bez ohledu na to, zda je právoplatným dědicem, nebo zda o existenci kryptoměn vůbec ví. A naopak: pokud seed frázi nezná nikdo, kryptoměny jsou nenávratně ztraceny. Neexistuje žádná centrální autorita, na kterou by se dědicové mohli obrátit se žádostí o „obnovení hesla“ nebo prokázání dědického práva – na rozdíl od banky tu není nikdo, kdo by dědicům mohl přístup zprostředkovat, pokud sami nemají klíč k dispozici.
Jak se kryptoměny dostávají do dědického řízení v praxi
Notář se o existenci kryptoměn dozví buď od rodiny, nebo náhodně při procházení bankovních výpisů (např. platby na kryptoburzu), e-mailové schránky zůstavitele nebo nalezené hardwarové peněženky. Bez aktivní součinnosti dědiců je ale reálné riziko, že se na kryptoměny vůbec nepřijde – ty pak fakticky „zmizí“, i když z právního hlediska nadále existují jako součást pozůstalosti a dědicové za ně nadále nesou odpovědnost stejně jako za jakýkoli jiný nezjištěný majetek.
Jakmile jsou kryptoměny identifikovány, notář je zahrne do soupisu pozůstalosti oceněné obvyklou cenou ke dni úmrtí (typicky podle kurzu na uznávané burze v daný den) – stejně jako jakýkoli jiný majetek. Volatilita kryptoměn zde bývá praktickým komplikujícím faktorem: hodnota deklarovaná v den úmrtí se může do skončení dědického řízení o desítky procent lišit od hodnoty v okamžiku, kdy dědic k prostředkům skutečně získá přístup.
Jak zajistit dostupnost kryptoměn pro dědice
Nikdy neuvádějte seed frázi přímo do závěti. Závěť se po smrti stává součástí spisu, do kterého mají přístup všichni účastníci dědického řízení, a navíc je uložena v Centrální evidenci závětí. Uvedení seed fráze přímo v závěti by fakticky znamenalo zpřístupnit klíč k Vašim prostředkům komukoli, kdo se do řízení jakkoli zapojí, ještě předtím, než bude jasné, kdo je skutečným dědicem.
Doporučený postup: V závěti pouze uveďte, že vlastníte kryptoměny, přibližný rozsah, na jaké platformě nebo v jaké peněžence jsou uloženy, a odkaz na to, kde je uložen klíč k jejich dosažení (např. že přístupové údaje jsou uloženy v bankovním trezoru, u důvěryhodné osoby, nebo v šifrovaném správci hesel s pokyny pro odemčení). Samotnou seed frázi pak uchovávejte odděleně – fyzicky zapsanou na bezpečném místě (např. bankovní schránka), nebo v kvalitním správci hesel s funkcí nouzového přístupu pro předem určenou osobu.
Zvažte notářskou úschovu. Notáři nabízejí úschovu listin, do které lze uložit i zapečetěný dokument s přístupovými údaji, jenž se otevře až v rámci dědického řízení konkrétně určené osobě.
Informujte alespoň jednu důvěryhodnou osobu o samotné existenci kryptoměn, i kdyby neznala přístupové údaje samotné. Bez toho hrozí, že celý majetek zůstane navždy nedostupný, protože o něm nikdo neví.
Digitální účty a online služby
Právní povaha přístupu k účtu
Otázka, zda digitální účet vůbec „patří“ do dědictví, byla v Německu i v Česku předmětem odborné diskuze, kterou výrazně ovlivnil případ patnáctileté dívky, jejíž rodiče se po její smrti domáhali přístupu k jejímu facebookovému účtu, aby zjistili okolnosti jejího úmrtí. Facebook jim přístup odepřel a spor skončil až u soudu. Soud dal nakonec rodičům za pravdu s odůvodněním, že smluvní vztah mezi uživatelem a poskytovatelem sociální sítě přechází na dědice stejně jako jiná smluvní práva – dědic sice nemá právo účet dále aktivně používat jako by byl vlastním, ale má právo nahlížet do jeho obsahu, obdobně jako dědí právo nahlížet do osobní korespondence zůstavitele.
Obecně tedy platí, že právo na přístup k účtu na sociální síti je zděditelné, ledaže je to výslovně vyloučeno dohodou mezi uživatelem a provozovatelem (podmínkami použití dané služby). V praxi ale narážíte na praktickou překážku – přestože je právo teoreticky dědicům přiznáno, jeho vymožení vůči zahraničním technologickým společnostem bývá zdlouhavé a byrokraticky náročné.
Jak přistupují k pozůstalosti jednotlivé typy služeb
Sociální sítě. Většina platforem (Facebook/Meta, Instagram) nabízí dvě možnosti: trvalé smazání účtu na žádost pozůstalých, nebo převedení do tzv. vzpomínkového (pietního) režimu, kdy profil zůstává online jako místo pro vzpomínky, ale nikdo ho už nemůže aktivně spravovat. Meta navíc umožňuje uživateli předem, ještě za života, určit tzv. kontakt pro pozůstalost (legacy contact), který bude mít po jeho smrti omezená správcovská oprávnění. Uvolnění účtu obvykle vyžaduje předložení úmrtního listu a dokladu o dědickém právu.
E-mailové schránky. Google nabízí praktický nástroj zvaný správce neaktivních účtů (Inactive Account Manager), který lze nastavit již za života – uživatel určí období nečinnosti (např. 3 až 18 měsíců), po jehož uplynutí Google buď automaticky předá přístup k vybraným datům určeným kontaktům, nebo účet rovnou smaže. Bez předchozího nastavení tohoto nástroje bývá získání přístupu k e-mailové schránce zesnulého pro pozůstalé výrazně složitější, protože poskytovatelé chrání soukromí uživatelů i po jejich smrti.
Apple. Nabízí obdobnou funkci nazvanou legacy kontakt, prostřednictvím které lze získat přístup k datům přes portál Digital Legacy.
Bankovní identita a datové schránky v Česku. Zde funguje automatika: jakmile je do registru obyvatel zanesena informace o úmrtí, bankovní identita se okamžitě znehodnotí (dědicové nemají nárok na její obnovu) a datová schránka se do několika pracovních dnů znepřístupní pro odesílání i přijímání zpráv – přihlásit se do ní a nahlédnout do obsahu je ale ještě možné po dobu přibližně tří let, než dojde k jejímu definitivnímu zrušení.
Co pozůstalí prakticky dokážou zjistit i bez plného přístupu
Dědicové mají obecně právo na informace potřebné k vyřízení pozůstalosti – přístup k fakturám, smlouvám nebo zůstatkům na účtech u konkrétních institucí. Tyto informace lze v praxi často získat přímo od dané banky, pojišťovny nebo úřadu, aniž by bylo nutné procházet celou e-mailovou schránku zesnulého.
Praktická doporučení pro přípravu digitální pozůstalosti
Sepište si seznam digitálních aktiv už za života. Přehled účtů, předplatných, kryptoměnových peněženek a online služeb, který zahrnuje, k čemu slouží, kde jsou uložena data, a jaké rozhodnutí jste pro danou službu učinili (smazat, předat, zachovat).
Nikdy neuvádějte hesla ani seed fráze v otevřeném textu, natož v samotné závěti. Použijte kvalitní správce hesel s funkcí nouzového přístupu pro určenou osobu, nebo fyzickou úschovu (bankovní schránka, notářská úschova listin).
Využijte nástroje, které jednotlivé platformy nabízejí. Správce neaktivních účtů u Googlu, legacy kontakt u Applu, kontakt pro pozůstalost u Facebooku – všechny tyto nástroje lze nastavit dopředu a výrazně tím usnadní pozůstalým situaci, kterou by jinak museli řešit zdlouhavým dokazováním dědického práva vůči zahraniční společnosti.
V závěti nebo doprovodném dopise pro rodinu uveďte alespoň existenci a přibližný rozsah digitálního majetku, včetně odkazu na to, kde jsou uloženy přístupové informace – bez prozrazení hesel samotných v tomto dokumentu.
Informujte o existenci kryptoměn alespoň jednu důvěryhodnou osobu. Majetek, o kterém nikdo neví, že existuje, je pro dědice fakticky ztracen bez ohledu na to, jak pečlivě je jinak zabezpečen.
Pravidelně revidujte přístup k účtům, které vyžadují periodickou aktivitu. Některé služby po delší době nečinnosti účty automaticky ruší – bez pravidelného přihlašování hrozí ztráta dat ještě předtím, než k nim dědicové vůbec mohou přistoupit.
Shrnutí
Digitální pozůstalost dnes zahrnuje dvě odlišné kategorie s odlišnými problémy. Kryptoměny jsou plnohodnotným majetkem podléhajícím dědickému řízení, ale bez znalosti seed fráze jsou pro dědice fakticky nedosažitelné bez ohledu na to, co říká usnesení o dědictví. Digitální účty na sociálních sítích a v cloudových službách jsou obecně zděditelné jako součást smluvního vztahu s poskytovatelem, ale přístup k nim v praxi závisí na konkrétních podmínkách dané platformy a na tom, zda uživatel za života využil nástroje jako správce neaktivních účtů nebo legacy kontakt. V obou případech platí totéž pravidlo: bez včasné přípravy za života se rodina po úmrtí ocitá v mnohem složitější situaci, než by musela.
Chcete mít jistotu, že Vaše kryptoměny a digitální účty budou po Vaší smrti dostupné těm, komu je chcete odkázat? Rádi Vám pomůžeme zapracovat digitální pozůstalost do závěti nebo doprovodných pokynů tak, aby byla zabezpečená i prakticky dosažitelná.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
