Mnoho lidí žije v přesvědčení, že manžel či manželka po smrti partnera „automaticky“ dědí. Ve většině případů je to pravda – manžel skutečně patří do první dědické třídy podle § 1635 občanského zákoníku. Existuje ale několik zákonem stanovených situací, kdy dědické právo manžela vůbec nevznikne, nebo o něj manžel přijde. Pokud se nacházíte v podobné situaci nebo řešíte pozůstalost, kde je manželský stav zůstavitele jakkoliv nejasný či sporný, je klíčové znát svá práva – a mít po boku někoho, kdo je dokáže obhájit.
- Závěť ve prospěch třetí osoby
Manžel nepatří mezi tzv. nepominutelné dědice a lze ho tedy závětí zcela vyšachovat z dědictví.
- Dědická nezpůsobilost
Z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul. V praxi lze vysledovat i případy, kdy se tyto okolnosti objeví na straně pozůstalého manžela.
- Probíhalo řízení o rozvod – a záleží, kdo je zahájil a proč
Pokud v okamžiku smrti jednoho z manželů probíhalo řízení o rozvod manželství, soud toto řízení zastaví a pozůstalému manželovi zpravidla zůstává jeho dědické právo zachováno. Existuje ale důležitá výjimka: pokud řízení o rozvod zahájil sám zůstavitel z důvodu, že se vůči němu manžel dopustil jednání naplňujícího znaky domácího násilí, je manžel z dědění ze zákona vyloučen – zákon jej označuje za dědicky nezpůsobilého. Jde o jedno z nejméně známých, ale prakticky velmi významných pravidel dědického práva, které chrání oběti domácího násilí před tím, aby po nich dědil právě jejich násilný partner.
- Manželství nikdy platně nevzniklo (tzv. zdánlivé manželství)
Pokud byl vznik manželství zatížen tak závažnými nedostatky, že ke vzniku manželství vůbec nemohlo dojít, jedná se o tzv. zdánlivé manželství – právně vzato o manželství vůbec nejde, přestože bylo zapsáno do matriční knihy a byl vydán oddací list. V takovém případě domnělému manželovi dědické právo nevzniká. O tom, zda manželství skutečně existovalo, může rozhodnout soud v řízení o určení, zda tu manželství je, či není – a to i po smrti jednoho z manželů, kdy za zemřelého jedná soudem jmenovaný opatrovník.
- Manželství bylo prohlášeno za neplatné
Odlišnou situací je neplatnost manželství – tedy případ, kdy manželství vzniklo, ale bránila mu zákonná překážka (např. bigamie nebo příbuzenský vztah mezi manžely). Takové manželství se považuje za neuzavřené, a dědické právo manžela tak nevzniká. Zákon přitom stanoví, že soud prohlásí manželství za neplatné i bez návrhu, pokud zjistí, že šlo o dvojí manželství, registrované partnerství nebo příbuzenský poměr mezi manžely – a to i tehdy, když manželství už zaniklo.
- Registrované partnerství má stejné dopady jako manželství
Občanský zákoník stanoví, že úprava manželství a práv a povinností manželů se obdobně (tedy v plném rozsahu) použije i na registrované partnerství. To znamená, že registrovaný partner zůstavitele dědí v první dědické třídě stejně jako manžel – ale platí pro něj i stejná omezení: zdánlivé partnerství, neplatné partnerství, probíhající řízení o zrušení partnerství zahájené kvůli domácímu násilí – to vše má na dědické právo partnera stejný dopad jako u manželů.
- Manžel dědí jen společně s dětmi – nikdy sám
Toto pravidlo často překvapí i samotné dědice: v první dědické třídě manžel nikdy nemůže dědit samostatně, bez dětí nebo dalších potomků zůstavitele. Pokud zůstavitel neměl žádné děti nebo žádné z jeho dětí (ani vzdálenějších potomků právem reprezentace) nedědí, dědictví se neřeší podle první, ale podle druhé dědické třídy – teprve tam už manžel dědit samostatně může, spolu se zůstavitelovými rodiči a osobami, které s ním žily ve společné domácnosti. Rozdíl mezi první a druhou dědickou třídou přitom může mít zásadní vliv na to, kdo všechno bude v dědickém řízení dalším účastníkem.
Co z toho pro Vás plyne
Pokud jste pozůstalým manželem nebo partnerem a v rodině existuje byť jen náznak sporu o platnost závěti ve prospěch třetí osoby, manželství, předchozí rozvodové řízení, nebo pokud si nejste jisti, zda se na Váš případ vztahuje výjimka z dědění, nečekejte, až Vás na problém upozorní notář v průběhu dědického řízení. Notář v dědickém řízení postupuje nestranně – jeho úkolem není aktivně hájit Vaše zájmy ani Vás upozorňovat na všechny právní nuance, které by mohly ovlivnit výši vašeho podílu, případně jeho úplnou ztrátu.
Navíc má pozůstalý manžel vedle běžného dědického podílu nárok i na tzv. zákonný přednostní odkaz movitých věcí tvořících základní vybavení rodinné domácnosti, a případně i na tzv. nutné zaopatření až do výše poloviny zákonného dědického podílu. I tyto nároky je potřeba v řízení aktivně uplatnit – samy od sebe se neuplatní.
Poraďte se, než bude pozdě
Tyto situace se v praxi vyskytují častěji, než by se mohlo zdát – zejména u vícečetných manželství, dlouhotrvajících rozvodových sporů nebo u rodin s komplikovanou historií. V naší advokátní kanceláři Vám pomůžeme:
- posoudit možnosti napadení závěti, která vylučuje pozůstalého manžela z dědění
- posoudit, zda Vaše manželství nebo registrované partnerství zakládá platné dědické právo
- prověřit, zda se na Váš případ nevztahuje některý z důvodů dědické nezpůsobilosti
- uplatnit veškeré nároky, které Vám jako pozůstalému manželovi nebo partnerovi náleží (vypořádání SJM, přednostní odkaz, nutné zaopatření)
- bránit platnost vydědění proti žalobám nepominutelných dědiců
- zastupovat Vás v jednání s notářem i ostatními dědici
Domluvte si konzultaci ještě dnes – zejména pokud tušíte, že Váš případ nemusí být zcela jednoznačný. Čím dříve situaci proberete s právníkem, tím lépe dokážeme ochránit Vaše zájmy.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
