Čtvrtá dědická třída patří k tématům, ke kterým se v naší advokátní kanceláři nejčastěji vracíme formou konkrétních dotazů – lidé se v zákonné úpravě přirozeně neorientují a řadu věcí si domýšlejí jinak, než jak skutečně fungují. Sepsali jsme proto přehled nejčastějších otázek k dědění prarodičů zůstavitele podle § 1638 občanského zákoníku.
- Kdy vůbec dochází k dědění ve čtvrté třídě?
Teprve tehdy, pokud nedědí žádný dědic ve třídě třetí – tedy pokud po zůstaviteli nezůstal manžel, děti (nebo jejich potomci), rodiče, ani sourozenci, synovci, neteře, tety či strýcové. Teprve poté nastupují prarodiče zůstavitele.
- Kdo přesně je „prarodič“ ve smyslu zákona?
Rodič rodiče zůstavitele – tedy děd nebo bába. Každý člověk může mít maximálně čtyři prarodiče: dva ze strany otce a dva ze strany matky. Jde o příbuzné v přímé vzestupné linii, ve druhém stupni příbuzenství.
- Musí být prarodič pokrevní příbuzný?
Ne nutně. Zákon staví naroveň příbuzenství založené pokrevním poutem a příbuzenství vzniklé osvojením. Pokud byl některý z rodičů zůstavitele osvojen, dědí po zůstaviteli i osvojitelé tohoto rodiče (respektive jejich rodiče jako prarodiče), stejně jako by šlo o biologické příbuzenství.
- Dědí prarodiče ze strany otce více než prarodiče ze strany matky?
Ne. Na rozdíl od dřívější právní úpravy (§ 741 obecného zákoníku občanského z roku 1937), podle které se dědictví dělilo napůl mezi otcovskou a mateřskou stranu, současný zákon toto rozlišení neuplatňuje. Všichni dědící prarodiče dědí stejným dílem, bez ohledu na to, ze které strany rodiny pocházejí.
- Jak se přesně počítá dědický podíl?
Podle jednoduchého vzorce: velikost podílu = 1 děleno počtem prarodičů, kteří skutečně dědí. Pokud dědí všichni čtyři, každý získá čtvrtinu. Pokud dědí jen tři, každému připadne třetina, a tak dále.
- Co se stane, když jeden z prarodičů už nežije?
Jeho podíl se rozdělí rovným dílem mezi zbývající prarodiče, kteří dědictví přijali. Nepřechází na jeho potomky (tedy na sourozence rodičů zůstavitele) – ve čtvrté dědické třídě se totiž neuplatní tzv. právo zastoupení (reprezentace).
- Proč se ve čtvrté třídě neuplatní právo zastoupení, když v jiných třídách ano?
Protože potomci prarodičů (tety, strýcové, sourozenci rodičů zůstavitele) už měli příležitost dědit dříve, ve třetí dědické třídě. Pokud v ní nedědili, zákon jim nedává druhou šanci vstoupit do dědění „za“ svého rodiče až ve třídě čtvrté.
- Co když nedědí žádný z prarodičů?
Dědictví přechází do páté dědické třídy, tedy k praprarodičům zůstavitele (prarodičům jeho rodičů).
- Může jeden prarodič zdědit dvojnásobný podíl?
Ve výjimečných případech ano – týká se to tzv. pravidla o několikerém příbuzenství. U prarodičů se ale prakticky neuplatní, protože jde o příbuzné v přímé linii, kde lze být příbuzný jen z jedné strany. Výjimkou by byl jedině řídký případ, kdy by v důsledku příbuzenského vztahu mezi rodiči zůstavitele byl jeden a tentýž prarodič zároveň dědem ze strany otce i ze strany matky.
- Musím dědictví přijmout, i když nevím, jaké má zůstavitel dluhy?
Ne. I jako dědic ve čtvrté třídě máte možnost uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti – díky ní neručíte za dluhy zůstavitele nad rámec toho, co jste z dědictví skutečně nabyli. U vzdálenějších příbuzných, kteří majetkové poměry zůstavitele dobře neznali, tuto výhradu obvykle doporučujeme zvážit vždy.
Máte podobnou otázku, na kterou jste tu nenašli odpověď?
Dědické právo má řadu detailů a výjimek, které se v konkrétním případě mohou promítnout zásadně jinak, než jak to na první pohled vypadá. Pokud jste se ocitli v pozici možného dědice ve čtvrté dědické třídě, nebo naopak chcete mít jistotu, jak by se Váš majetek dědil bez závěti, obraťte se na nás. Rádi Vám vaši konkrétní situaci vysvětlíme a pomůžeme s celým dědickým řízením.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
