Dědické řízení už dávno skončilo, usnesení nabylo právní moci, majetek byl rozdělen – a pak přijde dopis z banky o zapomenutém vkladní knížce, nebo se při prodeji sousedního pozemku zjistí, že jeho část byla celá desetiletí evidována na jméno dávno zemřelého příbuzného. Tahle situace není v praxi vůbec vzácná, zvlášť u starších pozůstalostí nebo tam, kde zůstavitel měl majetek v zahraničí. Naštěstí na ni občanský zákoník i procesní úprava pamatují – institutem zvaným dodatečné projednání dědictví.
Proč tenhle institut vůbec existuje
Bez možnosti dodatečně projednat nově objevený majetek by nastala nepříjemná právní mezera – majetek, který nebyl součástí žádného dědického řízení, by zůstal „právně ve vzduchu“. Nikdo by nemohl doložit, že je jeho vlastníkem, nešlo by ho platně prodat, darovat, ani s ním jinak nakládat. Dodatečné projednání dědictví tuto mezeru řeší tím, že umožňuje doplnit již skončené (nebo i zastavené) dědické řízení o majetek, který v něm nebyl na začátku zohledněn.
Dvě situace, které zákon odlišuje
Zákon o zvláštních řízeních soudních upravuje dodatečné projednání ve dvou samostatných ustanoveních podle toho, jak předchozí řízení skončilo:
- 192 – dodatečné projednání při zastavení řízení. Týká se situace, kdy bylo původní řízení zastaveno, protože zůstavitel podle tehdejších zjištění nezanechal žádný majetek nebo jen majetek nepatrné hodnoty. Pokud se později ukáže, že majetek ve skutečnosti existoval (a nešlo tedy o nepatrnou pozůstalost), řízení se dodatečně otevře a proběhne v podstatě jako běžné dědické řízení.
- 193 – dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti. Toto je běžnější a praktičtější případ – řízení už řádně proběhlo, bylo vydáno usnesení o dědictví, které nabylo právní moci, a teprve poté vyjde najevo další majetek zůstavitele, který nebyl součástí původního soupisu.
Jak se na nový majetek přijde
Podnět k dodatečnému projednání nemusí vzejít jen od samotných dědiců, ačkoli to je nejčastější případ. Zdrojem informace o novém majetku může být:
- jiná osoba se zájmem na věci – typicky spoluvlastník nemovitosti, který si při vlastní transakci všimne, že jeden ze spoluvlastnických podílů je stále evidován na zemřelou osobu,
- katastrální nebo pozemkový úřad, pokud při své činnosti zjistí nesrovnalost v zápisu vlastnictví,
- orgány samosprávy (obecní nebo městské úřady),
- justiční orgány, například v souvislosti s dlouho probíhajícím obchodním nebo soudním sporem, jehož byl zůstavitel účastníkem a jehož výsledek se týká majetku, který nebyl v době jeho smrti ještě znám.
Jak řízení probíhá
Řízení o dodatečném projednání se zahajuje buď na návrh, nebo i bez návrhu – soud (notář jako soudní komisař) je zahájí vždy, jakmile se dozví, že zůstavitel zanechal majetek, který v původním řízení nebyl znám. V praxi následně soud vyzve dědice, aby ve lhůtě nejméně dvou měsíců požádali o projednání nově najevo vyšlého majetku. Samotné dodatečné projednání se pak odehrává obdobně jako běžné dědické řízení, ale je omezeno jen na nově zjištěný majetek – neotevírá se tím znovu celá pozůstalost.
Co se v dodatečném řízení mění a co zůstává stejné
Tady je klíčový bod, který si musí uvědomit každý, kdo doufá, že dodatečné projednání je příležitostí „napravit“ i jiné věci z původního řízení, se kterými nebyl spokojený.
Okruh dědiců se v dodatečném řízení nemění. Vychází se z toho, kdo byl jako dědic zjištěn a potvrzen v původním, již pravomocně skončeném řízení. Dodatečné projednání tedy neslouží k tomu, aby se nově přihlásil někdo, kdo v původním řízení jako dědic vůbec nevystupoval a svůj nárok tam neuplatnil – na to slouží zcela jiný, samostatný institut (žaloba oprávněného dědice podle zvláštní úpravy), a jde o odlišnou situaci s vlastními pravidly a lhůtami.
Odmítnutí dědictví se vztahuje i na později objevený majetek. Nejvyšší soud potvrdil, že pokud dědic v původním řízení dědictví odmítl, toto odmítnutí se vztahuje na celé dědictví po zůstaviteli – tedy i na majetek, který vyjde najevo až dodatečně. Nelze si tedy „rozmyslet“ odmítnutí jen proto, že se objevil zajímavý dodatečný majetek, o kterém dědic v době rozhodování nevěděl.
Nejde o druhou šanci pro ty, kdo zmeškali svá práva. Judikatura zdůrazňuje, že objevení dalšího majetku zůstavitele nemůže sloužit jako příležitost pro toho, kdo nevyužil nebo dokonce už promeškal možnost domáhat se svého dědického práva řádnou cestou, aby touto oklikou přece jen dosáhl uspokojení svého nároku.
Typické situace z praxe
Nemovitost nebo pozemek nesprávně či neúplně zapsaný v katastru. Zejména u starších nemovitostí, pozemků s nejasnou historií vlastnictví nebo drobných pozemkových podílů z pozemkových úprav se stává, že jejich existence vyjde najevo až s odstupem let.
Účty, cenné papíry nebo pojistky v zahraničí. Zůstavitelé, kteří v minulosti pracovali nebo žili v zahraničí, po sobě někdy zanechají účty nebo investice, o kterých rodina neměla tušení a které se objeví až díky mezinárodní výměně informací mezi finančními institucemi nebo úřady.
Dodatečně zjištěné dluhy. Dodatečné projednání se netýká jen aktiv, ale může se týkat i pasiv – tedy dluhů zůstavitele, které nebyly v původním řízení zohledněny. I to je situace, kterou je třeba prostřednictvím tohoto institutu formálně doplnit do pozůstalosti.
Nárok z dosud neskončeného soudního sporu. Pokud byl zůstavitel účastníkem soudního nebo obchodního sporu, který v době jeho smrti ještě neskončil, a spor byl později rozhodnut v jeho prospěch (např. přiznání náhrady škody nebo jiné pohledávky), tento nárok se objeví jako nový majetek až po skončení původního dědického řízení.
Náklady dodatečného projednání
Odměna notáře jako soudního komisaře se v dodatečném řízení počítá obdobným způsobem jako u standardního dědického řízení, ale vztahuje se jen k hodnotě nově zjištěného majetku, nikoli k hodnotě celé původní pozůstalosti. U menšího dodatečně objeveného majetku tak bývají náklady dodatečného řízení přiměřeně nižší než u řízení hlavního.
Praktická doporučení
- Pokud jako dědic zjistíte, že zůstavitel zanechal majetek, který nebyl součástí dědického řízení, jednejte co nejdřív. Nejde o promlčitelný nárok v běžném slova smyslu, ale čím déle situace zůstává neřešena, tím složitější bývá shromáždit potřebné podklady (zejména u zahraničního majetku nebo starších nemovitostních vztahů).
- Informujte notáře nebo soud aktivně, i když nejste jediným dědicem – řízení lze zahájit i na návrh jen jednoho z více dědiců, případně i bez návrhu, pokud se o novém majetku dozví soud jinou cestou.
- Nespoléhejte na to, že dodatečné projednání změní okruh dědiců. Pokud jste v původním řízení nebyli uznáni jako dědic nebo jste svůj nárok neuplatnili, dodatečné projednání vám nově vzniklý nárok samo o sobě nezaloží – v takové situaci je namístě poradit se s advokátem o jiných dostupných prostředcích.
- Pamatujte, že odmítnutí dědictví je definitivní i vůči budoucímu majetku. Pokud zvažujete odmítnutí dědictví v situaci, kdy tušíte, že by mohl existovat další, dosud neobjevený majetek, mějte na paměti, že se svého nároku na něj tímto krokem také vzdáváte.
- U dodatečně zjištěných dluhů zvažte obdobnou obezřetnost jako u standardního řízení – i zde je namístě zvážit, zda existuje důvod k opatrnosti ohledně rozsahu odpovědnosti, kterou dodatečně zjištěný dluh přináší.
Shrnutí
Dodatečné projednání dědictví řeší situaci, kdy se po skončení (nebo zastavení) dědického řízení objeví další majetek zůstavitele, ať už jde o nemovitost, účet, cenné papíry, nebo dodatečně zjištěný dluh. Řízení se zahajuje na návrh, nebo i bez návrhu, jakmile se o novém majetku soud dozví, a týká se výhradně tohoto nově zjištěného majetku – okruh dědiců zůstává stejný jako v původním rozhodnutí a nelze jej tímto institutem měnit ani zpětně napravovat zmeškané dědické nároky. Kdo se s podobnou situací setká, by měl jednat rychle a věc oznámit notáři nebo soudu, aby se nově objevený majetek mohl formálně a platně stát součástí majetku dědiců.
Objevili jste po letech další majetek po zemřelém příbuzném, nebo řešíte, jak s dodatečně zjištěným majetkem naložit? Rádi Vám pomůžeme věc posoudit a provedeme Vás celým procesem dodatečného projednání dědictví.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
