Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 488/2026, ze dne 20. 5. 2026:
Účastník 2) ve svém dovolání dále vyslovuje názor, že by soud neměl při rozhodování o obvyklé ceně pozůstalosti vycházet z ceny v době smrti zůstavitele, ale ze stavu „v době rozhodování“. V ustanovení § 181 odst. 2 z. ř. s. se výslovně uvádí, že „pro ocenění je rozhodný stav v době smrti zůstavitele“ a že, „vznikla-li oceňovaná aktiva nebo pasiva pozůstalosti až po smrti zůstavitele, je rozhodný stav v době jejich vzniku“. Tato právní úprava je „zcela jednoznačná“; posouzení obvyklé ceny podle jiného stavu (včetně podle stavu v době vydání rozhodnutí) je „naprosto vyloučeno“, a proto pro řešení této otázky procesního práva nelze pokládat dovolání za přípustné.
