„Dědictví se přece nedaní, tak se o něm finančnímu úřadu nemusím vůbec zmiňovat.“ Tahle úvaha je logická, ale bohužel neúplná – a může vést k pokutě, o které dotyčný ani neví, že mu hrozí. Byť je dědictví skutečně od daně z příjmů osvobozeno, u vyšších částek existuje samostatná oznamovací povinnost, která s placením daně nemá nic společného, ale její nesplnění je přesto sankcionováno. Tento článek vysvětluje, kdy tahle povinnost vzniká, jak se u dědictví specificky počítá a čemu se vyhnout.
Proč vůbec existuje oznamovací povinnost, když se nic neplatí
Od roku 2015 zavádí § 38v zákona o daních z příjmů poplatníkům povinnost oznámit finančnímu úřadu příjem, který je sice od daně z příjmů osvobozen, ale přesahuje zákonem stanovenou hranici. Účelem není dodatečně takový příjem zdanit, ale umožnit finanční správě kontrolovat, zda skutečně odpovídá osvobozenému titulu (dědictví, dar, apod.) a nejde o zastřený zdanitelný příjem. Jde tedy o kontrolní, nikoli fiskální nástroj – přesto je jeho nesplnění postihováno citelnými sankcemi, jak si ukážeme dál.
Kdy oznamovací povinnost u dědictví vzniká
Hranice pro vznik oznamovací povinnosti je 5 000 000 Kč. U většiny typů osvobozených příjmů (například darů) se tato hranice posuzuje u každého jednotlivého příjmu zvlášť – pokud tedy dostanete od dvou různých osob dar ve výši 4 miliony Kč každý, oznamovací povinnost nevzniká, protože žádný z nich samostatně limit nepřekročil.
U dědictví je to ale jinak. Finanční správa i odborná literatura se shodují, že se u dědictví posuzuje hodnota veškerého zděděného majetku dohromady jako jeden příjem – nikoli každá zděděná věc zvlášť. Pokud tedy zdědíte chatu v hodnotě 3 miliony Kč a zároveň automobil a úspory v celkové hodnotě 2,5 milionu Kč, sečtou se pro účely posouzení limitu dohromady na 5,5 milionu Kč, a oznamovací povinnost vzniká, přestože žádná z jednotlivých položek sama o sobě hranici nepřekračuje.
Výjimka: co finanční úřad zjistí sám, oznamovat nemusíte
Zákon výslovně stanoví, že oznamovací povinnost se nevztahuje na příjem, o kterém si může finanční úřad potřebné údaje ověřit sám z veřejných rejstříků nebo evidencí, do kterých má přístup. V praxi to má význam především u nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí – protože nabytí nemovitosti děděním se do katastru zapisuje a je z něj veřejně ověřitelné, tato část zděděného majetku nemusí být předmětem samostatného oznámení.
Praktický důsledek: Pokud zdědíte výhradně nemovitost, jejíž nabytí se zapisuje do katastru, oznamovací povinnost se na Vás pravděpodobně nevztahuje. Jakmile ale kromě nemovitosti zdědíte i další majetek, který v žádném veřejném rejstříku evidován není (bankovní vklady, movité věci, podíl v obchodní společnosti nezapisovaný do veřejného rejstříku v odpovídající hodnotě apod.), tato část oznamovací povinnosti podléhá – a jak jsme uvedli výše, pro účely limitu 5 milionů Kč se navíc sčítá dohromady s hodnotou nemovitosti.
Kdy přesně nastává okamžik „obdržení“ dědictví pro účely této povinnosti
Tady je bod, který bývá v praxi velmi překvapivý. Člověk by čekal, že rozhodným okamžikem je datum úmrtí zůstavitele. Pro účely daní je to ale jinak – rozhodný je až okamžik, kdy nabude právní moci usnesení o dědictví, tedy kdy dědické řízení skutečně skončí. Pokud tedy zůstavitel zemřel v jednom kalendářním roce, ale dědické řízení skončilo (a usnesení nabylo právní moci) až v roce následujícím, oznamovací povinnost se váže až k tomuto pozdějšímu roku – ne k roku úmrtí.
Proč je to důležité vědět: Dědické řízení běžně trvá několik měsíců a u složitějších pozůstalostí i přes hranici kalendářního roku. Pokud byste počítali lhůtu od data úmrtí, mohli byste ji zbytečně uspěchat, nebo naopak – pokud byste čekali „na příští rok“ jen proto, že zůstavitel zemřel loni, mohli byste ji naopak zmeškat, pokud řízení skončilo už v tomtéž roce jako úmrtí.
Do kdy je nutné oznámení podat
Lhůta pro podání oznámení je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání za dané zdaňovací období – tedy základní tříměsíční lhůta po skončení kalendářního roku, prodloužená na čtyři měsíce při elektronickém podání, respektive na šest měsíců, pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce. Tahle povinnost platí i pro lidi, kteří jinak žádné daňové přiznání podávat nemusí – tedy i pro běžné zaměstnance, kteří s finančním úřadem jinak nemají žádnou zkušenost.
Co musí oznámení obsahovat
Pro podání oznámení neexistuje povinný tiskopis, byť finanční správa na svém webu nabízí nepovinný formulář, který lze využít. Oznámení musí v každém případě obsahovat:
- identifikaci poplatníka,
- výši osvobozeného příjmu,
- popis okolností, za jakých byl příjem nabyt (např. „dědictví po zemřelém rodiči, usnesení o dědictví nabylo právní moci dne…“),
- označení zákonného ustanovení, podle kterého je příjem od daně osvobozen.
Jaké hrozí sankce za nesplnění
Zde je důvod, proč tuhle zdánlivě formální povinnost nemá smysl podceňovat. Pokuta se počítá procentuální sazbou z hodnoty neoznámeného příjmu, a to odstupňovaně podle toho, jak k nápravě dojde:
- 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník oznámení podá dodatečně sám, aniž by ho k tomu finanční úřad předtím vyzval,
- 10 %, pokud poplatník oznámení podá až v náhradní lhůtě poté, co ho k tomu finanční úřad vyzval,
- 15 %, pokud poplatník nesplní povinnost ani v této náhradní lhůtě.
U dědictví v hodnotě několika milionů korun tak i „jen“ desetiprocentní sankce představuje citelnou částku, které se dá velmi snadno vyhnout prostým podáním oznámení ve lhůtě.
Praktický příklad
Zůstavitel zemřel v listopadu 2025. Dědické řízení skončilo a usnesení o dědictví nabylo právní moci v březnu 2026. Dědic zdědil byt (zapsaný v katastru nemovitostí) v hodnotě 6 milionů Kč a zároveň bankovní vklady ve výši 800 000 Kč.
- Hodnota bytu se pravděpodobně nemusí oznamovat, protože je ověřitelná z katastru nemovitostí.
- Hodnota bankovních vkladů (800 000 Kč) sama o sobě sice nedosahuje limitu 5 milionů Kč, ale pro posouzení limitu se u dědictví sčítá s hodnotou ostatního zděděného majetku dohromady – tedy s bytem. Celková hodnota dědictví (6,8 milionu Kč) limit 5 milionů Kč přesahuje.
- Rozhodným rokem je rok 2026 (kdy usnesení nabylo právní moci, nikoli rok úmrtí 2025).
- Oznámení je nutné podat nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2026 (tedy v roce 2027, v základní tříměsíční lhůtě, případně prodloužené).
Vzhledem k nejednoznačnosti ohledně přesného rozsahu výjimky pro nemovitosti evidované v katastru je v podobných smíšených případech vždy vhodné situaci raději konzultovat, než spoléhat na vlastní výklad.
Praktická doporučení
- Nezaměňujte osvobození od daně s osvobozením od jakékoli povinnosti vůči finančnímu úřadu. Jde o dvě různé věci – daň platit nemusíte, oznámení přesto podat můžete být povinni.
- Sečtěte si hodnotu veškerého zděděného majetku dohromady, nikoli položku po položce – u dědictví se totiž pro účely limitu 5 milionů Kč posuzuje souhrnně.
- Pamatujte, že rozhodný je rok právní moci usnesení o dědictví, ne rok úmrtí zůstavitele. Sledujte tedy datum právní moci, nikoli datum na úmrtním listu.
- Pokud si nejste jistí, zda se na Vás výjimka pro nemovitosti evidované v katastru vztahuje v plném rozsahu, raději oznámení podejte, nebo se poraďte s daňovým poradcem či advokátem – sankce za pozdní dobrovolné oznámení (0,1 %) je řádově nižší než sankce za oznámení až po výzvě finančního úřadu (10 % a více).
- Nenechte lhůtu propadnout jen proto, že „jde přece o osvobozený příjem“. Právě u vyšších dědictví jde o povinnost, na kterou se v praxi nejčastěji zapomíná.
Shrnutí
I když je dědictví od daně z příjmů plně osvobozeno, u zděděného majetku v souhrnné hodnotě nad 5 milionů Kč vzniká samostatná oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu podle § 38v zákona o daních z příjmů. Rozhodným okamžikem je až právní moc usnesení o dědictví, nikoli datum úmrtí zůstavitele, a hodnota veškerého zděděného majetku se pro účely limitu sčítá dohromady, na rozdíl od jiných typů osvobozených příjmů. Nesplnění této povinnosti je sankcionováno procentuální pokutou z neoznámené částky, které se lze snadno vyhnout včasným podáním oznámení.
Řešíte dědictví vyšší hodnoty a nejste si jistí, zda se Vás oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu týká? Rádi Vaši konkrétní situaci posoudíme a pomůžeme Vám splnit všechny související povinnosti včas, bez rizika zbytečné sankce.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
