Nakládání s bankovním účtem zemřelého po smrti

Jednou z prvních praktických věcí, na kterou pozůstalí narazí, je bankovní účet zemřelého – a s ním spojené nepříjemné zjištění, že se k penězům, byť by šlo o peníze rodinné, nedostanou tak snadno, jak by čekali. Banka o úmrtí klienta zpravidla neví sama od sebe a spoléhá na to, že jí to pozůstalí nebo notář oznámí – jakmile se to ale stane, nastupuje poměrně přísný a pro mnohé překvapivý režim.

Co se s účtem stane bezprostředně po nahlášení úmrtí

Jakmile banka obdrží informaci o úmrtí klienta (od pozůstalých, nebo od notáře v rámci předběžného šetření), účet zablokuje – a to bez ohledu na to, kdo všechno k němu měl dosud přístup. Zablokování trvá až do vypořádání dědictví, tedy prakticky po celou dobu dědického řízení, které může trvat měsíce.

Praktické doporučení: Úmrtí je vhodné bance oznámit co nejdřív, s úmrtním listem, případně oddacím listem (jste-li pozůstalý manžel), a přinést i platební karty, vkladní knížky nebo šekové knížky, které měl zemřelý u dané banky. Většina bank tento úkon umožňuje vyřídit na kterékoli pobočce.

Rozdíl mezi disponentem a spolumajitelem účtu – klíčová distinkce

Tady dochází v praxi k nejčastějším nedorozuměním.

Disponent je osoba, které majitel účtu udělil dispoziční právo – může zadávat platby, vybírat peníze, případně mít vlastní platební kartu k účtu, ale není spoluvlastníkem prostředků na účtu. Po nahlášení úmrtí majitele banka disponentovi přístup k účtu zpravidla znemožní stejně jako komukoli jinému, bez ohledu na to, že měl dosud platnou kartu nebo přístup do internetového bankovnictví. Formálně sice plná moc udělená disponentovi smrtí zmocnitele automaticky nezaniká, pokud z ní neplyne opak, v praxi ale banky přístup po nahlášení úmrtí blokují.

Spolumajitel účtu je oproti tomu skutečným spoluvlastníkem prostředků na účtu, a tento vztah smrtí druhého spolumajitele nezaniká – účet dál funguje, aniž by byl blokován, a pozůstalý spolumajitel s ním může nadále nakládat. To je i důvod, proč se manželům někdy doporučuje mít zřízený skutečně společný účet (nikoli jen dispoziční právo jednoho z nich) – v praxi to výrazně usnadní přístup k prostředkům bezprostředně po úmrtí.

Paradox společného jmění manželů

I tam, kde manželé měli oddělené účty na své jméno, jsou prostředky na nich (až na zákonné výjimky, například dary nebo dědictví) součástí společného jmění manželů. To vede k situaci, kterou pozůstalí manželé často vnímají jako nespravedlivou: i když má pozůstalý manžel ze zákona nárok na polovinu společných prostředků, banka mu k nim automaticky přístup neumožní – účet zemřelého manžela je zablokován stejně jako u kohokoli jiného, a k penězům se pozůstalý manžel plnohodnotně dostane až po vypořádání společného jmění v rámci dědického řízení.

Praktické doporučení: Právě kvůli téhle časové prodlevě je rozumné, aby měl každý z manželů k dispozici i vlastní finanční rezervu na účtu, ke kterému má nezávislý přístup, aby nezůstal bez prostředků na běžné výdaje po dobu, než se dědické řízení uzavře.

Co se děje s trvalými příkazy a dalšími platbami

Bankovní účet zemřelého dál „žije“ po technické stránce – trvalé příkazy a další nastavené platby z něj nadále odcházejí, pokud nebyly nastaveny na zrušení v případě úmrtí nebo pokud je banka aktivně nezruší. To může vést k tomu, že se ještě měsíce po úmrtí platí například předplatné služeb, které zemřelý přestal využívat. Dědicové mohou požádat o vrácení takto neoprávněně odeslaných plateb, ale banka v tomto ohledu zpravidla aktivně nepomáhá a řešení bývá zdlouhavé.

Výjimka platí pro důchod: pokud na účet zemřelého po jeho smrti přijde platba důchodu, banka je ze zákona povinna tuto platbu vrátit zpět plátci (České správě sociálního zabezpečení), nikoli ji nechat na účtu jako součást pozůstalosti.

Bezpečnostní schránky

Obdobně jako samotný účet bývá po nahlášení úmrtí zablokován i přístup k bezpečnostní schránce (trezoru) vedené u banky. Otevření schránky a nakládání s jejím obsahem se pak řeší v součinnosti s notářem v rámci dědického řízení, aby byl řádně zdokumentován její obsah jako součást pozůstalosti.

Riziko neoprávněné manipulace s účtem před jeho zablokováním

Občas se stává, že disponent nebo blízká osoba stihne z účtu vybrat nebo převést peníze ještě předtím, než banka o úmrtí zjistí a účet zablokuje – například proto, že potřebuje uhradit náklady na pohřeb, nebo jen z opatrnosti „než se to zkomplikuje“. Takový krok je ale rizikový: pokud tyto prostředky náležely (byť jen zčásti) do pozůstalosti, jde z pohledu dědického řízení o neoprávněně vyvedený majetek, který je nutné do pozůstalosti vrátit nebo alespoň řádně vypořádat vůči ostatním dědicům – jinak jde o bezdůvodné obohacení na úkor ostatních dědiců.

Praktické doporučení: Pokud potřebujete bezprostředně po úmrtí uhradit náklady na pohřeb nebo jiné neodkladné výdaje, raději předem probíhajte možnosti s notářem nebo bankou, než abyste sáhli k svépomocnému řešení, které by mohlo později zkomplikovat vaši pozici v dědickém řízení.

Investice, stavební spoření a další produkty

Účet u banky nebývá jediným finančním produktem, který je potřeba řešit. Zůstavitel mohl mít i investiční účty, podílové fondy, stavební spoření nebo jiné produkty u různých institucí. Neexistuje jednotný centrální registr, ve kterém by šlo všechny takové produkty jedním dotazem dohledat – notář v rámci předběžného šetření prověřuje dostupné veřejné registry a oslovuje banky, u kterých má informaci, že zůstavitel mohl mít účet, ale nejúčinnější je, pokud rodina sama ví (nebo dokáže dohledat z korespondence a výpisů), u kterých institucí zůstavitel produkty měl.

Praktická doporučení

  • Nahlaste úmrtí bance co nejdřív, s úmrtním listem a dalšími požadovanými doklady – urychlí to, aby notář mohl získat přesné informace o zůstatcích k datu úmrtí.
  • Nespoléhejte na to, že jako disponent budete mít k účtu přístup i po nahlášení úmrtí – banky přístup v praxi blokují bez ohledu na formální trvání plné moci.
  • Pokud jste manželé, zvažte zřízení skutečně společného účtu, ne jen dispozičního práva jednoho z Vás – v případě úmrtí to výrazně usnadní přístup k prostředkům.
  • Mějte vlastní finanční rezervu odděleně od účtu, který by mohl být po úmrtí partnera zablokován – ochrání Vás to před přechodným obdobím bez přístupu k penězům.
  • Nesahejte na účet zemřelého svépomocně, ani v dobré víře uhrazení nutných výdajů – raději situaci probeřte s notářem nebo bankou.
  • Sdělte rodině přehled svých účtů a finančních produktů – usnadní to pozůstalým orientaci a předejde to riziku, že se na některý produkt „zapomene“.
  • Zkontrolujte a případně zrušte trvalé příkazy zemřelého co nejdřív, jakmile to okolnosti umožní, abyste předešli zbytečným odchozím platbám za služby, které už nikdo nevyužívá.

Shrnutí

Bankovní účet zemřelého se po nahlášení úmrtí zablokuje bez ohledu na to, kdo k němu dosud měl přístup – výjimkou je skutečný spolumajitel účtu, jehož přístup zůstává zachován. U manželů navíc platí, že i peníze spadající do společného jmění zůstávají nedostupné až do vypořádání dědictví, což může přinést citelné praktické komplikace v mezidobí. Trvalé příkazy dál běží, pokud nejsou zrušeny, s výjimkou důchodových plateb, které banka automaticky vrací plátci. Kdo se na tuhle situaci připraví předem – vlastní rezervou, informováním rodiny o svých účtech, případně zřízením skutečně společného účtu s manželem – ušetří pozůstalým zbytečné komplikace v už tak náročném období.

Řešíte přístup k účtu zemřelého nebo si nejste jistí, jak postupovat v souvislosti s dědickým řízením? Rádi Vám pomůžeme zorientovat se v konkrétní situaci a poradíme, jak postupovat, abyste neriskovali komplikace v dalším průběhu dědictví.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek