Ve druhé dědické třídě dědí i rodiče zůstavitele – ale ani zde neplatí, že jde o samozřejmost. Zákon zde řeší hned dvě prakticky významné otázky: co se s dědickým právem rodičů stane po osvojení, a kdy rodič, který se ke svému dítěti choval hrubě neodpovědně, o dědictví po něm přijde zcela. Tento článek vysvětluje obě pravidla i to, proč se u nich odborná literatura sama neshoduje.
Kdo je „rodič“ pro účely dědění
Zákon pojmem rodič nemíní jen biologického rodiče. Matkou je žena, která dítě porodila, případně žena, která dítě osvojila; otcem je muž určený některou ze zákonných domněnek otcovství, případně muž, který dítě osvojil. Kdo je zůstavitelův rodič, bývá zpravidla zřejmé z jeho rodného listu – v ojedinělých případech, kdy v rodném listě rodič chybí, se příbuzenský poměr prokazuje jinak, například testem DNA.
Na dědické právo rodičů nemá žádný vliv, zda se zůstavitel narodil v manželství nebo mimo něj, ani zda jsou rodiče v době jeho smrti stále manželé. Zajímavou zvláštností je, že rodiči zůstavitele mohou být výjimečně i osoby stejného pohlaví – typicky v důsledku právní změny pohlaví jednoho z rodičů po narození dítěte; osvojením podle českého práva rodičovství dvou osob stejného pohlaví v současnosti vzniknout nemůže.
Osvojení mění, kdo dědí – ale ne vždy stejně
Osvojení nezletilého: úplná výměna rodiny
Při osvojení nezletilého dítěte vzniká mezi osvojitelem a osvojencem plnohodnotný příbuzenský poměr – a s ním i vzájemné dědické právo. Osvojitelé se tak stávají zůstavitelovými právními rodiči se všemi důsledky, včetně toho, že po zůstaviteli mohou dědit ve druhé dědické třídě, pokud zůstavitel nemá potomky. Současně ale zaniká původní příbuzenský poměr k biologickým rodičům, a ti tak ztrácejí dědické právo po svém (nyní již osvojeném) dítěti – s výjimkou situace, kdy je osvojitelem manžel jednoho z původních rodičů (o této výjimce jsme psali v samostatném článku o nevlastních dětech).
Osvojení zletilého, které je obdobou nezletilého: stejný účinek
Obdobná pravidla platí i pro osvojení zletilé osoby, pokud jde o typ osvojení, které je postaveno na roveň osvojení nezletilého. I zde vzniká plnohodnotné vzájemné dědické právo mezi osvojencem a osvojitelovou rodinou a zaniká vztah k rodině původní.
Osvojení zletilého „nepravé“: dědí jen jedna strana, a možná ne oba směry
Zásadně odlišná situace nastává při osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého. Zde nevznikají vzájemná dědická práva mezi osvojencem a celou rodinou osvojitele – vzniká pouze dědické právo osvojence po osvojiteli, případně i dědické právo potomků osvojence, mají-li podle zákona z osvojení právní následky. Vztah osvojence k jeho původní rodině zůstává zcela zachován – po osvojenci tak nadále dědí jeho původní (biologičtí) rodiče.
Sporný bod: může osvojitel dědit po dospělém osvojenci?
Právě u tohoto typu osvojení odborná literatura řeší zajímavou spornou otázku, zda může naopak osvojitel dědit po osvojenci jako jeho zákonný dědic. Komentář A. Talandy k § 1636 dovozuje, že mezi osvojitelem a osvojencem v tomto případě vzniká vzájemné dědické právo – osvojitel tedy podle něj po osvojenci dědit může. Naproti tomu M. Cellar v odborném článku v časopise Ad Notam (2015, č. 5) zastává opačný názor, totiž že v případě osvojení zletilého osvojitel po osvojenci jako zákonný dědic dědit nemůže. Jde o pěkný příklad toho, jak i zdánlivě jasné ustanovení zákona připouští odlišný výklad renomovaných odborníků – a proč se v takto sporných otázkách vyplatí nechat si svou konkrétní situaci individuálně posoudit, nikoli spoléhat na obecně dostupné informace.
Dědická nezpůsobilost rodiče, který byl zbaven rodičovské odpovědnosti
Zákon pamatuje i na situace, kdy rodič vůči svému dítěti hrubě selhal. Rodič, který byl zbaven rodičovské odpovědnosti, je pro dědění po tomto dítěti dědicky nezpůsobilý – tedy vyloučen z dědění ze zákonné posloupnosti, jako by vůbec nebyl rodičem. Uplatní se přitom i obecné důvody dědické nezpůsobilosti, které se týkají jakéhokoliv dědice (typicky spáchání úmyslného trestného činu vůči zůstaviteli nebo jeho blízkým osobám, případně zavrženíhodné jednání proti poslední vůli zůstavitele).
Proč se zde neuplatní nástup potomků
Je důležité upozornit na jednu právně jemnou, ale prakticky významnou zvláštnost: pravidlo, podle kterého při vyloučení dědice z dědického práva nastupují na jeho místo jeho potomci, se u rodičů zůstavitele nepoužije doslovně. Toto pravidlo totiž samo o sobě nezakládá zvláštní právo reprezentace – použije se jen tam, kde právo reprezentace výslovně upravují ustanovení o zákonné dědické posloupnosti, což u druhé dědické třídy (jak jsme vysvětlili výše) není případ. Pokud je tedy rodič zůstavitele vyloučen z dědění, jeho podíl nepřechází na nikoho zvláštního „místo něj“ – řídí se běžným pravidlem přirůstání podílů mezi ostatní dědice druhé třídy.
Praktický příklad
Paní Veselá byla jako dítě zanedbávána otcem, který byl posléze rozhodnutím soudu zbaven rodičovské odpovědnosti. Paní Veselá jako dospělá zemřela bez závěti, bez dětí a nebyla v manželství; přežila ji matka a otec. Otec je jako rodič zbavený rodičovské odpovědnosti dědicky nezpůsobilý – dědit tak bude pouze matka paní Veselé, které v takovém případě připadne celá pozůstalost, neboť otcův podíl se mezi zbylé dědice druhé třídy jednoduše rozpustí (přiroste), aniž by na jeho místo někdo zvláštní nastupoval.
Kdy se poradit s advokátem
Doporučujeme konzultaci s advokátem zejména, pokud:
- ve Vaší rodině došlo k osvojení zletilé osoby a je nejasné, jaký typ osvojení nastal a jaké má důsledky,
- existuje podezření, že by některý z rodičů měl být z dědění vyloučen jako dědicky nezpůsobilý (např. z důvodu zbavení rodičovské odpovědnosti),
- je sporné, kdo je právním rodičem zůstavitele a je třeba tuto skutečnost prokazovat.
Poradíme Vám s posouzením vaší rodinné situace
V naší advokátní kanceláři máme zkušenosti s dědickými spory týkajícími se rodičů zůstavitele, osvojení i dědické nezpůsobilosti. Pomůžeme Vám:
- posoudit dopady konkrétního typu osvojení na okruh dědiců,
- prověřit, zda se v daném případě uplatní dědická nezpůsobilost rodiče,
- zastupovat Vás při jednání s notářem i v případném soudním sporu.
Domluvte si konzultaci a probereme Vaši konkrétní rodinnou situaci.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
