Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 274/2025, ze dne 23. 10. 2025:
Samozřejmě obecně platí, že znalecký posudek z oboru písmoznalectví, odvětví zkoumání ručního písma, potvrzovaný výslechem zpracovatele – znalce, podaný jím v příslušném oboru, je nepřímým důkazem, který je svou podstatou vždy do určité míry možnou spekulací, ovšem v posuzované věci podaný znalcem z příslušného oboru znalecký posudek svým odborným závěrem s vysokou mírou pravděpodobnosti představuje natolik významný (zásadní) důkaz, který, je-li podpořen i dalšími nepřímými důkazy, úspěšně vyvrací žalovanou vznášené pochybnosti o pravosti posuzované listiny, jde-li o to, že by zůstavitel listinu sám vlastní rukou nenapsal a sám vlastní rukou nepodepsal.
Tedy i pro odvolací soud jsou odborné závěry tohoto znalce zcela přesvědčivé, zejména jeho vyjádření při jednání soudu prvního stupně o tom, že ve zkoumaném případě šlo v textu listiny o spontánní rukopis, kterému lze důvěřovat, neboť jsou v něm přítomny přirozené [rodné přijmení] stereotypy, byla nalezena celá řada podrobností, které svědčí o tom, že text sepsala a podepsala jedna osoba, a to zůstavitel. Znalec pak jednoznačně soudu potvrdil, že pro své závěry měl dostatečné množství vhodného srovnávacího materiálu, který mu umožnil své závěry stanovit s vysokou mírou pravděpodobnosti. Za významné lze považovat i vyjádření znalce o tom, že nezjistil ve zkoumané listině žádné stopy nebo znaky, nasvědčující tzv. technickému padělání písma a podpisu na zkoumané listině, vyloučil tento znalec i možnost technického padělku, stejně tak padělku bez snahy o nápodobu čili podpisu smyšleného. Vyloučil pak i variantu pravého a záměrně komoleného podpisu, přičemž konstatoval, že mohl uvažovat pouze o variantě padělků typu napodobeniny vzoru či neobvyklé či rozpoznatelné variantě pravého podpisu zůstavitele, avšak v tomto případě žádné znaky zaváhání v kvalitě psacího tahu zjištěny nebyly. Všechny nalezené jím shody a podobnosti jsou podpořeny vysokou jistotou, plynulostí a dynamikou, což jsou skutečnosti, které významně svědčí proti variantě padělku typu napodobeniny.
Za situace, kdy ani odvolací soud nezjistil, a to ani na základě konkrétních tvrzení samotné odvolatelky, žádné konkrétní důvody k tomu, aby tyto znalcem přijaté odborné závěry nechal v řízení přezkoumat, tak, ve shodě se soudem prvního stupně, dospěl k závěru, že bylo v řízení provedeným dokazováním prokázáno, že zkoumaná listina zůstavitele je zůstavitelem vlastnoručně napsána a podepsána, aniž by bylo zapotřebí důkazní řízení dále doplňovat. Z podstaty věci by totiž opět k doplnění dokazování mohlo přicházet v úvahu jen nepřímé dokazování, což nemůže vést k žádnému reálnému zpřesnění výše uvedeného odborného závěru znalce. V tomto směru provádět doplnění dokazování by tak bylo zbytečné, neúčelné, vedlo by jen k protahování soudního řízení, jsou-li odborné závěry, přijaté znalcem, o pravosti písma a podpisu na zkoumané listině ze strany zůstavitele, konkrétní a přesvědčivé a nezpochybňují je nikterak ani okolnosti, za nichž došlo k nalezení a předložení posuzované listiny v průběhu pozůstalostního řízení zůstavitele.
Při těchto skutkových závěrech tak i odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně zcela správně právně uzavřel o dodržení základní formální náležitosti posuzovaného typu pořízení pro případ smrti ze strany zůstavitele z pohledu § 1533 o.z., jde-li o zkoumanou listinu.
