Když se řekne „dědictví bez závěti“, většina lidí si představí, že se v nejhorším případě majetek rozdělí mezi vzdálenější příbuzné, které dobře nezná. Máloco si ale uvědomuje, jak doslova to zákon myslí: šestá dědická třída podle § 1640 občanského zákoníku je totiž poslední třídou zákonných dědiců, jaká v českém právu existuje. Pokud by nedědil nikdo ani zde, nemá zákonná posloupnost už kam pokračovat – přichází na řadu jen tzv. odkazovníci, a nakonec stát.
Šest tříd, než dojde na tento krajní případ
Zákonná dědická posloupnost prochází postupně šesti třídami:
- děti a manžel/manželka,
- manžel/manželka, rodiče a osoby žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti,
- sourozenci a osoby žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti,
- prarodiče,
- prarodiče rodičů (pradědové a prabáby),
- děti dětí sourozenců (prasynovci, praneteře) a děti prarodičů (strýcové, tety), případně jejich děti (bratranci, sestřenice).
Teprve když nedědí nikdo ani v této poslední, šesté třídě, mohou dědictví nabýt osoby, kterým zůstavitel v pořízení pro případ smrti odkázal konkrétní věc, aniž by je učinil dědici (tzv. odkazovníci). A pokud by nedědil ani jeden z nich, stává se dědictví tzv. odúmrtí a připadá státu.
Co to prakticky znamená pro Vás
Pokud nemáte manžela ani děti a vaši rodiče, prarodiče i praprarodiče už nežijí, mohl by Váš majetek bez závěti teoreticky připadnout i tak vzdáleným příbuzným, jako jsou děti Vašich sourozenců (pokud vaši sourozenci sami nedědí) nebo dokonce Vaši strýcové, tety, bratranci a sestřenice – lidé, se kterými jste možná léta neměli žádný kontakt, nebo o jejichž existenci ani nevíte.
A pokud by se ani takový příbuzný nenašel? Váš majetek by ve finále připadl státu.
Proč je to důležité vědět
Zní to jako extrémní, málo pravděpodobný scénář – ale v praxi se s ním setkáváme častěji, než by se zdálo, zejména u lidí, kteří žili osaměle, bez blízké rodiny, nebo jejichž rodinné vztahy byly v minulosti přerušeny. V takových případech totiž zákonná posloupnost dokáže dojít až na samou hranici toho, co si lze pod pojmem „příbuzný“ vůbec představit.
Zásadní komplikací navíc bývá, že dědice v šesté třídě je v praxi obtížné dohledat – společný předek se zůstavitelem je totiž typicky až zůstavitelův děd nebo bába, jejichž narození může sahat do doby před více než sto lety. Takto vzdálené příbuzenské vazby úřední evidence obyvatel často vůbec nezachycuje. To znamená, že bez aktivního přihlášení se dědiců do řízení může snadno dojít k tomu, že notář žádného dědice nedohledá – a majetek nakonec připadne státu, přestože nějaký vzdálenější příbuzný ve skutečnosti existuje.
Závěť jako způsob, jak tomu předejít
Sepsání závěti není jen o tom, „komu co odkázat“ – je to způsob, jak zajistit, že o Vašem majetku vůbec rozhodne někdo, koho jste si sami vybrali, a ne náhodný výsledek mnohaletého pátrání po vzdálených příbuzných, kteří o Vás možná nikdy neslyšeli. Zvlášť pokud:
- nemáte manžela ani děti,
- Vaši bližší příbuzní už nežijí nebo o nich nevíte,
- chcete, aby část majetku připadla osobě mimo pokrevní příbuzenství – partnerovi, příteli, nebo organizaci, které si vážíte,
- nechcete, aby se Váš majetek stal odúmrtí a připadl státu jen proto, že se žádný vzdálený příbuzný „nenašel“.
Jak Vám můžeme pomoci
V naší advokátní kanceláři vám pomůžeme:
- zmapovat, jak by se Váš majetek dědil podle zákonné posloupnosti, pokud byste závěť nesepsali,
- připravit závěť odpovídající vašim skutečným přáním,
- zohlednit případné nepominutelné dědice a jejich zákonné nároky,
- poradit ohledně dalších nástrojů, jako je dědická smlouva nebo odkaz ve prospěch konkrétní osoby či organizace.
Nenechávejte o svém majetku rozhodovat náhodu zákonné posloupnosti, která může skončit až u státu. Domluvte si s námi konzultaci a probereme, jak nastavit Vaši závěť přesně podle vašich představ.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
