Rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 11 Co 48/2025, ze dne 24. 6. 2025:
Okresní soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, z důkazů v řízení provedených učinil správná skutková zjištění obsažená v odůvodnění napadeného rozsudku pod body 7. – 23., na která odvolací soud odkazuje s následujícími výhradami vztahujícími se k dílčím skutkovým zjištěním pod body 11., 12. poslední věta obou bodů a bodu 15. odůvodnění rozsudku. Uváděl-li okresní soud, pod body 11. a 12., že svědkyně [jméno FO] jako pracovnice advokátní kanceláře [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] byli žalovanou zbaveni mlčenlivosti, a proto mohli vypovídat před soudem jako svědkové o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se zastupováním zůstavitele, odvolací soud s tímto závěrem nesouhlasí. Z ust. § 21 odst. 1 a 2 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii plyne, že povinnost advokáta zachovat mlčenlivost se vztahuje i na dobu po smrti klienta. Obdobná povinnost odvozená od povinnosti advokáta platí i pro jeho asistentku. Ke zproštění advokáta povinnosti mlčenlivosti je proto potřebný souhlas všech právních nástupců. Žalovaná není jediným v úvahu přicházejícím dědicem, sama proto nemůže advokáta povinnosti mlčenlivosti zbavit. Při výpovědi těchto svědků je proto třeba rozlišovat dvě roviny. První zahrnuje skutečnosti, které lze učinit z jejich výpovědi jako svědků závětí a druhá skutečnosti, které se dozvěděli v souvislosti se zastupováním zůstavitele.
Žalobci jako v úvahu přicházející dědicové advokáta mlčenlivosti nezprostili, k jeho svědecké výpovědi a svědecké výpovědi asistentky, lze proto přihlížet pouze ve vztahu k jejich roli svědků závěti. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na poskytnutí svědectví ohledně pořízení závěti zůstavitelem. Okolnosti, které se advokát dozvěděl v roli svědka závěti, zejména o tom, zda zůstavitel vlastní rukou podepsal listinu obsahující podle projevu zůstavitele jeho poslední vůli, nejsou skutečnostmi, o nichž se advokát dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb, nedopadá proto na ně povinnost mlčenlivosti. Účelem právní úpravy o účasti svědků při podpisu závěti je vyloučit pochybnosti o tom, že listina obsahuje poslední vůli zůstavitele. Jestliže zůstavitel povolal advokáta jako svědka závěti, z podstaty věci plyne, že v tomto směru advokáta žádal o poskytnutí svědectví o tom, jaká je jeho poslední vůle. Tato okolnost proto nemůže spadat pod povinnost mlčenlivosti v souvislosti s poskytováním právních služeb. Tím, že zůstavitel povolal nějakou osobu jako svědka pořízení své poslední vůle, zjevně byl srozuměn s tím, aby tato osoba podávala právě o tomto pořízení svědectví. Svědkem závěti současně může být i osoba, která na žádost zůstavitele závěť sepisovala (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1986/2009).
Odvolací soud má za to, že lze vycházet ze zjištění učiněných ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] ve vztahu k jeho roli svědka u obou závětí z 6. 11. 2007. V tomto směru bylo zjištěno, že závěti byly podepisovány v nemocničním pokoji v [město] na žádost zůstavitele podle konceptu, podepsaného zůstavitelem. Zůstavitel si porovnal koncept se zněním obou závětí a na výslovný dotaz svědka sdělil, že závěť odpovídá jeho vůli, že je vše v pořádku a závěť podepsal. Svědek i zůstavitel v té souvislosti hovořili česky. Rovněž z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že obě závěti byly podepisovány v nemocničním pokoji v [město] na žádost zůstavitele p. [jméno FO]. Obsah závěti byl přečten, zůstavitel přikyvoval a na výslovný dotaz odpověděl, že závěť odpovídá jeho vůli, že si to tak přeje, že je vše v pořádku. K dalším částem výpovědi svědkyně [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud již nepřihlížel vzhledem k tomu, že jmenovaní nebyli zbaveni mlčenlivosti všemi v úvahu přicházejícími dědici. Výpověď advokáta soud neshledává nevěrohodnou pouze z toho důvodu, že advokát žalovanou zastupoval v jiném řízení, neboť je v souladu s dalšími v řízení provedenými důkazy. V té souvislosti lze mimo jiné poukázat na provedený znalecký posudek, kterým bylo prokázáno, že podpis na závěti z 6.11.2007, na základě níž dědí žalovaná, je s vysokou pravděpodobností podpisem zůstavitele.
