Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 15 Co 327/2025, ze dne 12. 1. 2026:
Podle 1656 o.z. povinný díl se stanoví bez zřetele na odkazy a jiné závady vznikající z pořízení pro případ smrti. Až do určení povinného dílu se nepominutelný dědic poměrně účastní na zisku a ztrátě pozůstalosti. Kdo má právo na povinný díl, má právo i na poměrné vyúčtování podílu na zisku a ztrátě pozůstalosti od smrti zůstavitele až do určení povinného dílu. 14. Druhá věta citovaného ustanovení dává nepominutelnému dědici právo poměrně se účastnit na zisku a ztrátě pozůstalosti. Je-li určení povinného dílu z různých důvodů časově vzdáleno (např. dlouhé pozůstalostní řízení), nepominutelný dědic nesmí být o výnosy pozůstalosti připraven, ani nesmí nést více než svůj poměrný podíl ztrát. Dokud není povinný díl určen, má nepominutelný dědic právo na poměrnou účast na zisku pozůstalosti (např. výnosy majetku) a na ztrátě pozůstalosti (např. náklady spojené se správou či poklesem hodnoty). Poměr je dán velikostí dědických podílů dědiců a podílu nepominutelného dědice, který mu vyplývá z § 1643 odst. 2 obč. zák. Nepominutelný dědic má právo na vyúčtování podílu na zisku či ztrátě, a to za celé období od smrti zůstavitele až do okamžiku, kdy je jeho povinný díl formálně určen.
Z uvedeného je zřejmé, že stanovení hodnoty pozůstalosti ke dni smrti zůstavitele dle znaleckého posudku, při absenci dohody dědiců, je zcela správné, když délka řízení o pozůstalosti je s ohledem na shora uvedené zcela bez významu pro stanovené čisté hodnoty pozůstalosti.
