Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 803/2025, ze dne 29. 5. 2025: Odvolací soud vysvětlil, jakými úvahami se řídil, když mimo jiné uvedl, že „právní jednání není neplatné pro neurčitost, je-li jeho obsah nepochybný, pouze jsou sníženy jeho vyjadřovací kvality zjevnými chybami vzniklými v procesu vytváření textu“, že „chyby v psaní nebo jiné zřejmé […]
Určení konkrétních věcí v závěti, které mají připadnout dědicům a stanovení dědického podílu procentem odpovídajícím ceně konkrétních věcí nebo práv
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3485/2024, ze dne 26. 5. 2025: V případě, že zůstavitel v závěti určil konkrétní věci a práva, které mají jednotlivým dědicům připadnout, soud – jak dále dovodila ustálená judikatura soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2009, sp. zn. 21 Cdo 427/2008, které bylo uveřejněno […]
Svědectví svědků u allografní závěti se vztahuje k zůstavitelovu prohlášení, že listina obsahuje jeho poslední vůli a nikoliv k obsahu listiny
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1158/2025, ze dne 28. 4. 2025: Zákonodárce nepožaduje, aby zůstavitel listinu, jež má obsahovat jeho závěť před svědky sepsal či podepsal, tyto úkony mohou svědectví dvou osob časově předcházet. Již proto je bez významu, že měl zůstavitel údajně podle svědků závěť před nimi podepsat, stejně tak je nerozhodné, […]
Peněžní prostředky složené na účet zůstavitele třetí osobou jako pasivum a nikoliv aktivum pozůstalosti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1108/2025, ze dne 25. 4. 2025: Odtud plyne, že dovolateli nelze přisvědčit v tom, že do aktiv dědictví neměla být zahrnuta peněžitá pohledávka zůstavitele vůči peněžnímu ústavu (v její plné výši). Bez ohledu na to, že nebylo prokázáno, že by zůstavitel „daroval“ tuto pohledávku V. M., je zřejmé, […]
Návrh odkazovníka na odvolání vykonavatele závěti po skončení pozůstalostního řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 784/2025, ze dne 20. 5. 2025: V projednávané věci dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek, zda lze k návrhu odkazovníka rozhodnout o odvolání vykonavatele závěti, který má dbát na řádné plnění zůstavitelem zřízených odkazů, bylo-li již pozůstalostní řízení po zůstaviteli pravomocně skončeno, a v […]
Podjatost soudního komisaře, který sepsal závěť zůstavitele, jejíž platnost je v pozůstalostním řízení sporována
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 865/2025, ze dne 29. 4. 2025: V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3373/2011, bylo k problematice podjatosti notáře /co do jeho poměru k věci/ vysvětleno, že: „sepsal-li notář notářský zápis o závěti zůstavitele a současně působí jako soudní komisař v dědickém […]
Vedení společné domácnosti v případě spolužití podílových spoluvlastníků a tzv. občasná výpomoc
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 947/2025, ze dne 20. 5. 2025: Nejvyšší soud ve své rozhodovací činnosti postupně uzavřel, že společnou domácností se rozumí soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby. Společná domácnost zpravidla předpokládá společné bydlení v jednom nebo více bytech […]
Jaký má vliv na běh promlčecí lhůty věřitelovy pohledávky za zůstavitelem skutečnost, že věřitel oznámil notáři do pozůstalostního řízení svoji pohledávku, a to za situace, kdy byla posléze nařízena likvidace pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 729/2025, ze dne 30. 5. 2025: Pro rozhodnutí soudů v projednávané věci bylo (mimo jiné) významné vyřešení právní otázky, jaký má podle nyní (od 1. 1. 2014) účinné právní úpravy vliv na běh promlčecí lhůty věřitelovy pohledávky za zůstavitelem skutečnost, že věřitel oznámil (soudu nebo soudnímu komisaři) do […]
Zřeknutí se dědického práva po smrti zůstavitele
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2479/2024, ze dne 29. 5. 2025: V § 1484 odst. 1 o. z. je uvedeno, že „dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem …“. Podstatné je zde slovo „předem“. Smlouvu o zřeknutí se dědického práva nelze uzavřít (přistoupit k notářskému zápisu) po smrti zůstavitele, protože podle […]
Nedbalostní forma zavinění u trestného činu zanedbání povinné výživy s ohledem na dědickou nezpůsobilost, kde se vyžaduje úmysl
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 669/2025, ze dne 15. 4. 2025: Přípustnost dovolání však zakládá druhá otázka předložená dovolatelem. Ten namítal, že trestného činu zanedbání povinné výživy se lze dopustit i nedbalostně a § 1481 o. z. spojuje dědickou nezpůsobilost pouze s činem povahy úmyslného trestného činu. Odvolací soud (přes odvolací námitku) a […]
