Rozsudek Okresního soudu v Opavě sp. zn. 11 C 89/2022, ze dne 5. 12. 2024:
Jak vyplývá z výše uvedeného (zejména bod 8. odůvodnění tohoto rozsudku), v daném případě zůstavitel pořízením pro případ smrti ze dne [datum] jednak odkázal veškerý majetek své přítelkyni [Jméno žalované] (žalované), jednak vydědil své potomky (oba žalobce), kteří s důvody pro vydědění uvedené zůstavitelem nesouhlasí. Platnost vydědění potomci nezpochybňují, pouze tvrdí, že nejsou dány důvody jejich vydědění. Nevzniká zde tedy spor o dědické právo, ale pouze spor o nárok nepominutelných dědiců na povinný díl. Na žalobu na určení, že žalobci jsou nepominutelnými dědici po zůstaviteli nemůže být pohlíženo, jako na žalobu ve smyslu ustanovení § 170 z. ř. s., ale jako na žalobu, jíž se žalobci domáhají určení jejich postavení jako nepominutelných dědiců, a je tudíž nezbytné, aby na požadovaném určení prokázali ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. svůj naléhavý právní zájem. Není-li tvrzen a prokázán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, nelze jej dovozovat jen ze samotné možné existence práva nepominutelného dědice. Z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu soud žalobu (s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, jakož i platné judikatuře, konkrétně například rozhodnutí NS ČR sp. zn. 24 Cdo 2236/2020, rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 4392/2017), soud žalobu zamítl (žalobci – jejich zástupce – se k jednání nedostavili, nemohli být tedy poučeni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a ve smyslu rozhodnutí NS ČR sp. zn. 24 Cdo 3035/2019).
Pro úplnost soud dodává, že pokud žalobci svůj nárok na povinný díl dovozují z toho, že důvody, pro které byli zůstavitelem vyděděni, nejsou dány, mají možnost se svého práva domáhat mimo řízení o pozůstalosti – žalobou na plnění ve sporném soudním řízení, v němž se soud bude jako předběžnou otázku zabývat tím, zda žalobci byli vyděděni po právu.
