Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1976/2025, ze dne 23. 9. 2025:
Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že činnost správce pozůstalosti vedoucí k dovršení přiznaného restitučního nároku je činností naplňující prostou správu podle ustanovení § 1405 o. z. (činit vše, co je nutné k zachování spravovaného majetku), tak, aby nedošlo ke zhoršení stavu přiznaného restitučního nároku zejména tím, že se vlivem času (kdy převod pozemků uplatňují i další restituenti) zmenší výběr vhodných náhradních pozemků ve vlastnictví státu (srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2021, sp. zn. 24 Cdo 2335/2021, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 68, ročník 2022; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2021, sp. zn. 24 Cdo 1286/2021; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2021, sp. zn. 24 Cdo 1660/2021; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2021, sp. zn. 24 Cdo 2238/2021, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2021, sp. zn. 24 Cdo 2261/2021).