Zdědíte-li majetek společně s dalšími sourozenci či příbuznými, nevznikají jen práva k majetku, ale i společná odpovědnost za dluhy zůstavitele. Jak přesně tato odpovědnost funguje a jak se dědicové mezi sebou následně vypořádají?
Jeden za všechny, všichni za jednoho
Zanechal-li zůstavitel více dědiců, přecházejí jeho dluhy na všechny z nich. Vůči věřitelům jsou přitom všichni dědici zavázáni společně a nerozdílně – a to bez ohledu na to, zda někteří z nich uplatnili výhradu soupisu a jiní ne. Věřitel má právo požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část po všech dědicích, po některých z nich, nebo jen po jediném, kterého si sám vybere. Zvláštní dohoda věřitele s jedním dědicem přitom nepůsobí vůči ostatním a prodlení věřitele vůči jednomu dědici nastává i vůči ostatním.
Výhrada soupisu jako individuální strop
I dědic, kterému svědčí výhrada soupisu, je vůči věřitelům zavázán společně a nerozdílně s ostatními spoludědici – to znamená, že věřitel se může obrátit i na něj s požadavkem na úhradu celého dluhu. Výhrada soupisu se u něj projeví jinde: věřitel po něm nikdy nemůže požadovat víc, než kolik činí cena jím osobně nabytého dědictví. Pokud tedy takový dědic tuto částku věřiteli uhradí, jeho odpovědnost tím definitivně končí, i kdyby ostatní dluhy zůstaly neuhrazeny.
Jak se dědicové vypořádají mezi sebou
Vnitřní vztahy mezi spoludědici, kteří společně odpovídají za dluhy zůstavitele, se řídí obecnými pravidly o společných dluzích. Jejich podíly na dluzích zůstavitele se odvíjejí od poměru, v jakém podle pravomocného usnesení o dědictví nabyli dědictví – u dědiců s výhradou soupisu je navíc významná přímo cena jimi nabytého dědictví. Pokud věřitel po některém z dědiců požaduje více, než kolik odpovídá jeho vnitřnímu podílu, má tento dědic právo vyrozumět ostatní spoludědice a požadovat, aby dluh splnili podle svého podílu, nebo ho v tomto rozsahu jinak zbavili povinnosti k úhradě. Pokud dědic věřiteli fakticky zaplatí víc, než činí jeho vlastní podíl, náleží mu od ostatních spoludědiců náhrada – a pokud některý ze spoludědiců svůj podíl nemůže splnit (například je nemajetný), rozvrhne se tento neuhrazený podíl poměrně na všechny ostatní.
Totéž platí i pro neomezeně odpovídající dědice
Ačkoli to zákon výslovně neuvádí, stejné pravidlo poměrného rozvržení podle dědických podílů se má v praxi uplatnit i mezi dědici, kteří výhradu soupisu neuplatnili a odpovídají za dluhy zůstavitele neomezeně. I mezi nimi tedy platí, že vzájemný podíl na úhradě dluhů zůstavitele odpovídá poměru jejich dědických podílů – opačný výklad, tedy rovné rozdělení bez ohledu na výši nabytého majetku, by vedl k nespravedlivému zvýhodnění dědice, který zdědil větší část majetku, na úkor toho, kdo zdědil méně.
Praktický příklad
Tři sourozenci zdědí po matce byt a chatu v celkové hodnotě šesti milionů korun, přičemž podle závěti připadají dva miliony korun na každého z nich. Žádný z nich neuplatní výhradu soupisu. Následně se přihlásí věřitel s pohledávkou ve výši tří milionů korun. Věřitel se může rozhodnout požadovat celou částku jen po jednom ze sourozenců, který dluh v plné výši zaplatí. Tento sourozenec má následně právo požadovat od zbylých dvou, aby mu nahradili jejich poměrný podíl na dluhu – tedy po jednom milionu korun od každého, odpovídajícím jejich rovnému podílu na celkovém dědictví.
Naše doporučení
Pokud jste jedním z více dědiců a obáváte se, že byste mohli být věřitelem vyzváni k úhradě dluhu v rozsahu přesahujícím Váš skutečný podíl na pozůstalosti, je vhodné situaci probrat s advokátem ještě v průběhu řízení o pozůstalosti. Stejně tak pokud jste již dluh zůstavitele uhradili nad rámec svého podílu, můžeme Vám pomoci s uplatněním regresního nároku vůči ostatním spoludědicům.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
