Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 7 Co 535/2025, ze dne 23. 4. 2025:
Okresní soud s odkazem na ust. § 132 o.s.ř. hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti při zvážení obsahu znaleckého posudku, skutečnosti, že závěť předal žalovanému zůstavitel, a výpovědí svědků učiněných před soudním komisařem uvěřil informacím, které jsou pro rozhodnutí ve věci podstatné, tedy, že svědek závěti [tituly před jménem] [jméno FO] připravil text závěti v PC, tento text za účasti zůstavitele a svědka [jméno FO] přečetl a zůstavitel obsah textu odsouhlasil (odstavec 7., strana 4 rozsudku). Podle názoru odvolacího soudu z rozsudku okresního soudu rovněž nevyplývá závěr, že zůstavitel, aniž by cokoliv řekl, závěť pouze podepsal. Naopak z rozsudku jednoznačně vyplývá skutkový závěr, že text závěti za účasti zůstavitele a svědka [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] přečetl, zůstavitel sdělil, že s textem souhlasí, a poté zůstavitel a oba svědci závěť vlastnoručně podepsali (viz již shora citovaný odstavec 7. a 8. napadeného rozsudku). Pokud odvolatelky opakovaně zdůrazňují, že podle svědka [jméno FO] zůstavitel při podpisu závěti výslovně neprohlásil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, okresní soud správně hodnotil výpověď svědka [jméno FO] před soudním komisařem jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Připomíná, že v pozůstalostním řízení byl svědek [jméno FO] dotazován, zda pan [jméno FO] projevil svou vůli svobodně, bez nátlaku, odpověděl „ano, tak, jak je uvedeno v závěti“, na následující otázky odpovídal v zásadě stručně (některé jednoslovně, viz protokol o jeho výslechu ze [datum] na č. l. [číslo] a násl. spisu sp. zn. [spisová značka]). K dotazu zástupce žalovaných, zda může popsat, co se stalo poté, co mu byla závěť přečtena, odpověděl: „Přečetl si závěť sám, pak se porovnaly údaje a pak jsme závěť podepsali.“ K dotazu, zda se vyjádřil nějak zůstavitel k té listině, odpověděl: „Souhlas vyjádřil podpisem.“ Blíže k této otázce zástupcem žalovaných dokazován nebyl. Pokud jde o svědka [tituly před jménem] [jméno FO], ten se při výslechu před soudním komisařem (č. l. 85 a násl.) k dotazu, zda zůstavitel mu znění závěti diktoval, vyjádřil: „Vyslovil přání, že chce všechen majetek odkázat panu [jméno FO], tak jsem mu to četl, vždy to klientům čtu, většinou to čtu klientům z počítače, on si to přečetl sám.“ K dotazu zástupce žalovaných, co se dělo po přečtení závěti, odpověděl: „Pokud nejsou úpravy, podepsala se závěť, nikdo neopouští místnost“ a k dalšímu dotazu: „Vyjadřoval se pořizovatel k obsahu závěti?“ odpověděl: „Že souhlasí“ a podepsal. Pokud se oba svědci v rámci svého výslechu před okresním soudem, a to zejména svědek [jméno FO], vyjadřovali podrobněji, podle názoru odvolacího soudu se jednalo o doplnění předchozí výpovědi. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] doplnil, že na závěr pan magistr uvedl, že se musí zůstavitele zeptat, jestli je to jeho poslední vůle, jeho závěť, a na to pan [jméno FO] řekl: „Ano, to je, nebo nevím přesně podrobně, toto je moje závěť nebo souhlasím s obsahem závěti a závěť jsme podepsali.“ Pokud zástupce žalovaných v rámci řízení před soudem poukázal na to, že na stejnou otázku svědek [jméno FO] odpověděl, že zůstavitel vyjádřil souhlas podpisem, svědek uvedl, že se jej na to vysloveně nikdo neptal, že nevěděl, že takové podrobnosti musí být, pan [jméno FO] řekl, že je to jeho vůle, souhlasí s obsahem, poté to podepsal, tehdy si na to nevzpomněl. Odvolací soud dodává, že při výslechu před soudním komisařem zástupce žalovaných ani vyslýchající koncipientka se na další podrobnosti ohledně souhlasu zůstavitele s listinou neptali, při výslechu nebyla svědkovi [jméno FO] výslovně položena otázka ohledně ústního projevu zůstavitele po přečtení závěti (jak uvádí žalobce ve vyjádření k odvolání). Před soudem byli svědci vyslýcháni podrobněji než před soudním komisařem, viz protokoly o výsleších svědků. V řízení bylo prokázáno, že závěť byla sepsána na počítači [tituly před jménem] [jméno FO], jím byla přečtena, vytištěna. V jejím závěru je uvedeno: „Potvrzujeme svým podpisem, že [jméno FO], r. č. [RČ], tr. bytem [adresa] před námi současně přítomnými svědky výše uvedenou závěť dnes vlastní rukou podepsal a výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli.“ Po vytištění byla závěť předána k přečtení zůstaviteli (když předtím ji přečetl [tituly před jménem] [jméno FO]) a poté podepsána, zůstavitelem i svědky (svědky byla podepsána pod shora citované potvrzení). Před soudem oba svědci shodně uvedli, že zůstavitel vyjádřil souhlas s tím, co je napsáno, totiž, že se jedná o jeho poslední vůli, že souhlasil. Byť si na přesná slova výslovného prohlášení zůstavitele nevzpomněli, podstatné je, že prohlášení bylo výslovné, nikoliv například jen pokynutím hlavy. Proto i podle názoru odvolacího soudu předmětná allografní závěť splňuje podmínky § 1534 o.z. a je platnou závětí. Pokud jde o ostatní odvolací námitky, tyto odvolací soud nepovažoval za právně významné. Z uvedených důvodů byl věcně správný výrok I. rozsudku okresního soudu podle § 219 o.s.ř. potvrzen.
