Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2324/2025, ze dne 7. 10. 2025:
Dovolatelka má nepochybně pravdu v tom, že protokol o předběžném šetření, který obsahuje zákonem stanovené náležitosti, je veřejnou listinou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2004, sp. zn. 29 Odo 407/2002, či usnesení Ústavního soudu ze dne 18. července 2002, sp. zn. IV. ÚS 682/2000, citovaná v dovolání). Tuto skutečnost ostatně odvolací soud nezpochybnil, avšak dovolatelka přehlíží, že protokol nijak neosvědčuje ani nepotvrzuje pravdivost v něm zachyceného tvrzení.
Pokud odvolací soud z protokolu zjistil, že byl sepsán za přítomnosti oprávněné a) a notáře, přičemž pod položkou 16 protokolu označenou jako „Dluhy“ bylo uvedeno „ne“, není tím osvědčena ani potvrzena skutečnost, že žádné dluhy neexistují, ale pouze skutečnost, že oprávněná a) odpověď „ne“ do protokolu uvedla. Odvolací soud k tomu vysvětlil, že i když oprávněná a) při předběžném šetření žádné závazky zůstavitelky (právní předchůdkyně povinné) neuvedla a vymáhanou pohledávku do pozůstalostního řízení nepřihlásila, nelze z toho bez dalšího dovozovat, že pohledávka zanikla. Oprávněná a) neměla právní povinnost vymáhanou pohledávku do pozůstalostního řízení přihlásit a její nepřihlášení nemělo na existenci pohledávky žádný vliv.
