Rozsudek Okresního soudu v Blansku sp. zn. 3 C 86/2021, ze dne 8. 1. 2024:
V daném případě zůstavitelka v závěti uvádí, že 1. žalovaného ustanovuje dědicem členských práv a povinností k družstevnímu bytu, přičemž v době, kdy sepsala závěť, byla členem družstva [právnická osoba], avšak následně v roce [Anonymizováno] smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky byt nabyla do osobního vlastnictví. Zůstavitelka vlastnila pouze jediný byt, jiný neměla. Výkladem závěti tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele, lze dospět k závěru, že záměrem zůstavitelky vyjádřeným v závěti bylo, aby se 1. žalovaný stal po její smrti nositelem stejných práv k bytu, jaké měla za svého života ona sama, a aby byl oprávněn byt užívat. Proto po právní změně charakteru bytu, tj. z družstevního bytu (tedy z vlastnictví členských práv a povinností) na bytovou jednotku v osobním vlastnictví zapsanou v katastru nemovitostí, je třeba vyložit závěť tak, že jí zůstavitelka povolala 1. žalovaného k dědění bytové jednotky jako nemovité věci. Vzhledem k tomu, že se vůli zůstavitelky podařilo vyložit podle § 35 odst. 2 obč. zák., není možné tuto závěť považovat za neplatnou ani z důvodu neurčitosti.