Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1772/2024, ze dne 5. 9. 2024
Z výše podaného výkladu vyplývá, že dědicové se mohou za stávající právní úpravy (účinné od 1.1.2014) svých práv domáhat rovněž žalobou mimo řízení o pozůstalosti. Uplatnit svá práva žalobou mimo řízení o pozůstalosti podle ustanovení § 189 z.ř.s. sice dědic může ještě před skončením řízení o pozůstalosti (ve vztahu k obsahově totožné předešlé právní úpravě srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1.3.2007 sp. zn. 29 Odo 208/2005, nebo podle současné právní úpravy rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2020 sp. zn. 24 Cdo 311/2020), předpokladem však je, že jde o práva k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti při projednání pozůstalosti v důsledku neshody dědiců na rozhodných skutečnostech nepřihlížel. Naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.) na určení, že určitá mezi dědici sporná věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, může být dán z logiky věci jen do doby, než soud v řízení o pozůstalosti pravomocně rozhodne o dědictví (§ 185 z.ř.s.), neboť jen do té doby lze případný rozsudek o podané žalobě odstraňující spornost aktiv (či pasiv) ještě zohlednit v rámci pozůstalostního řízení, a to změnou usnesení o obvyklé ceně majetku zůstavitele (§ 180 odst. 2 z.ř.s.). Nicméně od okamžiku, kdy nabude usnesení o dědictví právní moci, zákon vylučuje, aby následně odstraněná spornost aktiv (či pasiv) byla ve smyslu ustanovení § 189 odst. 1 ve spojení s § 193 odst. 1 část věty za středníkem z.ř.s. jakkoliv zohledněna v rámci pozůstalostního řízení, případně v rámci řízení o dodatečném projednání pozůstalosti. Zákon naopak výslovně stanoví, že po právní moci usnesení o dědictví se spor o aktiva (či pasiva) pozůstalosti může definitivně vyřešit jen v řízení sporném, přičemž je vyloučeno, aby se rozhodovalo o rozsahu aktiv (či pasiv) náležejících ke dni smrti zůstaviteli. Řečeno jinak po právní moci usnesení o dědictví se může dědic domáhat ve svůj prospěch vůči ostatním dědicům zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu. Obdobně se postupuje v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (§ 193 odst. 1 z.ř.s.) jen s tím rozdílem, že o aktivech (popř. pasivech), které se až v rámci takového řízení ukázaly jako sporné, je možné pojmově rozhodnout výlučně jen ve sporném řízení, neboť tu už existuje pravomocné usnesení o dědictví (k tomu rovněž srov. již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2023 sp. zn. 24 Cdo 2680/2022, uveřejněný pod č. 84 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2023).
