Rozsudek Okresního soudu v Přerově sp. zn. 20 C 93/2023, ze dne 18. 10. 2023:
MUDr. [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne [datum] zhodnotil duševní stav zůstavitele tak, že byl orientován hrubě, na otázky odpovídal přiléhavě, myšlení měl těžkopádné, hovořil pomalu a odpovědi byly často po latencích (tj. zpožděné), mechanické početní úkony zvládal a mechanickou paměť měl dobrou, ale výrazně vázl v úsudku, nevyřešil ani nejjednodušší úsudkové početní úkony, proto znalec zhodnotil intelektové schopnosti zůstavitele na rozmezí střední až těžké debility, přičemž jeho stav se rozvíjel na bázi perinatálního (tj. vrozeného) postižení centrálního nervového systému a závěrem byla diagnóza mentálního defektu na úrovni střední až těžké debility, která zůstaviteli nedovolovala, aby si řádně a samostatně obstarával své záležitosti, proto bylo doporučeno omezení způsobilosti v oblasti majetkoprávní, manželskoprávní a pracovněprávní. Při jednání dne [datum] opatrovnický soud vyslechl otce zůstavitele, [jméno] [celé jméno žalobce], u kterého zůstavitel bydlel, a samotného zůstavitele. Otec zůstavitele uvedl, že zůstavitel nebyl schopen se o sebe starat. [jméno] [celé jméno žalobce] uvedl, že je nemyslitelné, aby zůstavitel samostatně o všem rozhodoval, nezná hodnotu peněz, nemá úsudek a podléhá cizím vlivům. Zůstavitel sám nevěděl, proč je u soudu, o základních věcech byl informovaný, ale u složitějších otázek nevěděl. Na základě těchto skutečností byl zůstavitel rozsudkem ze dne [datum] skutečně omezen ve svéprávnosti v oblasti majetkoprávní, manželskoprávní a pracovněprávní. Omezení svéprávnosti pak trvalo až do zůstavitelovy smrti s ohledem na trvalost a neměnnost jeho stavu. Na základě výše uvedeného považuje soud za s naprostou jistotou zjištěné, že zůstavitel po celý svůj život, tedy i v době pořízení předmětné závěti dne [datum], trpěl vrozenou duševní poruchou.
