Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Nd 322/2023, ze dne 26. 7. 2023:
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě podle § 98 odst. 1 z. ř. s.), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 30 Nd 159/2015).
Podle obsahu spisu jsou navrhovatelé dědici, jejichž účast na řízení prozatím vyšla najevo a kteří dědictví neodmítli, a podle listin založených ve spise mají trvalé bydliště v obvodu Okresního soudu v Třebíči.
V dané věci je nepochybné, že projednání pozůstalosti před Okresního soudu v Třebíči bude vzhledem k vzdálenosti místa bydliště obou účastníků pozůstalostního řízení od procesního soudu hospodárnější a rychlejší (srovnej shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 30 Nd 307/2017, ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. 30 Nd 250/2018, či ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 22 Nd 514/2019).
S přihlédnutím k tomu, že delegaci navrhli shodně oba, prozatím do úvahy přicházející dědicové, Nejvyšší soud, jako soud nejblíže nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči podle § 12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl.
