Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1858/2015, ze dne 11. 3. 2016:
Výrokem usnesení soudu o tom, které „datum“ platí za den, měsíc a rok úmrtí fyzické osoby (§ 194a odst. 4 OSŘ), se nerozhoduje o osobním stavu. U této fyzické osoby je totiž jisté, že zemřela, a její smrt byla prokázána předepsaným způsobem (lékařskou prohlídkou mrtvého), a není proto zapotřebí prohlašovat ji za mrtvou z důvodu nezvěstnosti (§ 198 OSŘ) nebo postupem podle ustanovení § 200 OSŘ. Rozhodnutím o určení data úmrtí fyzické osoby se tedy neřeší osobní stav fyzické osoby, ale zjišťuje jen určitá právní skutečnost, a to „datum“, které platí za den, měsíc a rok jejího úmrtí; nejde proto o rozhodnutí, které by bylo podle ustanovení § 159a odst. 3 OSŘ závazné pro každého a z něhož by soud byl povinen ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 OSŘ vycházet.
Řízení o určení data úmrtí fyzické osoby – i když se zahajuje jen na základě oznámení matričního úřadu – je (ve smyslu ustanovení § 80 až § 82 OSŘ) řízením zahajovaným „bez návrhu“. Vzhledem k tomu, že v ustanovení § 194a OSŘ a ani v jiném zákonném ustanovení není vymezen (z pohledu ustanovení § 94 odst. 2 OSŘ) okruh jeho účastníků, jsou podle ustanovení § 94 odst. 1 OSŘ účastníky řízení o určení data úmrtí fyzické osoby navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno; účast navrhovatele je ovšem možná jen v řízení o opravě určeného data úmrtí podle ustanovení § 194a odst. 5 OSŘ, při samotném určení data úmrtí je z povahy věci vyloučena.
Ačkoliv usnesení o určení data úmrtí fyzické osoby není rozhodnutí o osobním stavu a ačkoliv může být datum úmrtí fyzické osoby v jiném řízení stanoveno odlišně, má být v řízení jednáno o právech a povinnostech všech osob, jejichž právní postavení bude určením data úmrtí alespoň dotčeno, například z pohledu dědického práva, vyživovací povinnosti, účasti ve společnosti nebo družstvu, nejde-li o pouhý vliv ekonomický nebo morální. Za účastníka řízení o určení data úmrtí fyzické osoby je proto třeba považovat každého, kdo má na určení data úmrtí konkrétní fyzické osoby právní zájem. Soud je povinen kdykoliv za řízení „z úřední povinnosti“ zkoumat, zda se řízení opravdu účastní ti, o jejichž právech a povinnostech má být jednáno, popřípadě zda se řízení neúčastní osoby, o jejichž právech a povinnostech se v řízení nejedná. Po účastnících samozřejmě smí v tomto směru požadovat součinnost, jejich návrhy a názory však není vázán a musí provést všechny úkony, které jsou potřebné k tomu, aby okruh účastníků byl správně vymezen.
