Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 29/99, ze dne 26. 2. 1999:
I když tedy k vyčíslení celkové daňové povinnosti za uplynulý rok na dani z příjmu fyzických osob a na povinnosti na platbách sociálního a zdravotního pojištění, dojde až v souvislosti s daňovým přiznáním a podáním přehledu, tj. teprve v následujícím kalendářním roce, nemění to nic na tom, že takový dluh (je-li zde nedoplatek) či pohledávka (je-li zde přeplatek), jsou dluhem či pohledávkou poplatníka, v tomto případě zůstavitele. Ke dni úmrtí zůstavitele, který podnikal jako fyzická osoba, se tedy může situace jevit tak, že k tomuto datu nemá žádné nedoplatky (v tom smyslu, že nejsou vůči němu žádné splatné pohledávky, neboť řádně platil vypočtené zálohy), což však neznamená, že po provedeném vyúčtování, které vyplývá z daňového přiznání či přehledů, podaných až dodatečně v následujícím roce, nevyjde najevo, že na jeho dani či pojistném je nedoplatek. Placení záloh na tyto platby po úmrtí zůstavitele jinou osobou (tj. platba na úhradu event. dluhu zůstavitele na dani či pojistném) již představuje plnění dluhu zůstavitele po jeho smrti.
